Sexuální harašení aneb vzpomínka na gympl
Ne nadarmo se říká, že uklízečka má v podniku důležitější roli, než ředitel. Nejinak je tomu i v plaveckém bazénu. V hodinách tělesné výchovy jsme občas chodili plavat. Vždy nás uvítala ta samá, velice „příjemná“ paní…
Na naše dotazy po koupacích čepicích nám odsekla, že už se nosit nemusí. Když jsme šli z bazénu a vysprchovali jsme se, sušili jsme si vlasy u velikých fénů. Někoho napadl úplně pitomý způsob ždímání plavek. Začali jsme s nimi všichni házet o zeď. Kde se vzala, tu se vzala naše paní uklízečka a hned nás umravnila. Jistě, konala svou práci, ale žena v pánských šatnách, to nás zaskočilo. Neodvažovali jsme si jí odporovat.
Při druhé návštěvě, aby umocnila svoji důležitost, sdělila nám, že ji nikdo nenahlásil, že přijdeme a že už má vytřeno. Odkývali jsme jí to. Kromě toho, že jsme se převlékali v jiné řadě skříněk, než nám bylo nařízeno, což nám řádně vyčetla, byl tento den bez větších konfliktů.
Strachy se třásl i náš učitel. Jedenou jsme totiž plavání vynechali, a tak jsme čekali, že nás naše stará známá jistě upozorní na to, že nás minule čekala. Nestalo se tak. Použila svojí oblíbenou fintu, že má vytřeno, ale to už nikoho nepřekvapilo. Před vstupem do bazénu jsme se samozřejmě sprchovali, paní uklízečka si tam zrovna potřebovala dojít pro koště. Ovšem nevzala si ho, jen ho popondala asi o metr dál a přitom okoukla několik mladých kluků a jednomu vyčinila, že se má sprchovat bez plavek. Už mě nemohlo snad nic překvapit. Při sušení vlasů, na nás zase zírala. Stála ve dveřích s výrazem zaujetí. Byla tam určitě už pěknou chvíli, než jsme si jí stačili všimnout. Objevila se zcela neslyšně. Chlapci slabší povahy to už nevydrželi a místo toho, aby byli rádi, že se líbí nějaké ženě, hned se obořili: „Tohle je snad pánská šatna?!“ Uklízečka se nenechala zaskočit, takové připomínky jistě slýchává denně a vytáhla eso z rukávu: „Už tady nemáte být, měli jste to na hodinu, já tu musím ještě vytřít.“ Nezbylo nám něž poslušně sklopit hlavy a rychle zmizet, než nám uštědří ránu koštětem.
Jednou odpoledne jsem si šel sám zaplavat. Vycházel jsem ze sprch a zaslechl jsem povědomý hlas: „Pánové, koupání v bermudách je zakázané. A vysprchujte se bez nich!“ Tak mě tak napadlo, jestli v dámských šatnách je také podobný pan uklízeč.