• Polský Devoxx 2018

    Loni se mi líbilo na pražském GeeCONu a říkal jsem si, zda příště nevyrazím na polskou, mateřskou akci. Do Polska jsem se nakonec dostal, ovšem na jinou konfe­renci a to Devoxx v Krakově. Papírový blok člověk jednou ztratí, ale hlavně si potře­buju utřídit myšlenky, protože za tři dny jsem toho slyšel opravdu hodně. Poznámky jsem si psal průběžně, protože zážitky z jedné přednášky přebijí zážitky z té předchozí a druhý den pomalu nevíte, co jste slyšeli ten první.

  • Vyplatí se solární ohřev vody?

    Loni jsem psal o energe­tické nároč­nost rodin­ného domu. Už rok provo­zu­jeme solární ohřev užitkové vody, takže jsem se pokusil odpovědět na otázku: „Vyplatí se solární ohřev vody?“ Krátká a rychlá odpověď zní: „Mně ne.“ Na násle­dujících řádcích se pokusím vysvět­lit, jak jsem k tomu došel.

  • Konference učIT jinak


    Cubetto

    Začal jsem s kroužkem progra­mování pro děti (o tom až někdy příště), proto jsem s radostí vyrazil na konfe­renci učIT jinak o výuce informatiky, na kterou mě upozornil Martin Javorek na svém twitte­rovém účtu @programohrajeme (moc pěkná kurátorská práce ohledně výuky progra­mování, vřele doporuč­u­ji). Sepsal jsem pár poznámek, ale rozhodně nepokrývám vše, co bylo možné vidět a slyšet. Nejde ani o výběr toho nejdůležitějšího, ale toho, co se ke mně dostalo.

  • Jak vidím české základní školství

    Svůj blog jsem začal psát na vysoké škole a jeden z prvních příspěvků byla moje stížnost na úroveň Fakulty elekt­ro­tech­niky na ČVUT. Utekl nějaký čas a naše děti dorostly do věku povinné školní docházky, takže se mě školství začalo dotýkat opět víc než jen (celkem časté) články v novinách. Chtěl bych vyjádřit vlastní názor, popsat svoji zkuše­nost a odkázat zajímavé zdroje informací.

  • Starbucks nepoužívá dvoufázový commit

    Gregor Hohpe, autor knihy Enter­p­rise Integ­ra­tion Patterns, napsal článek Starbucks Does Not Use Two-Phase Commit, který ani po tolika letech neztratil na aktuál­nosti. S jeho laskavým svolením jsem článek přeložil do češtiny.

    19. listo­padu 2004

    Hotto Cocoa o Kudasai

    Právě jsem se vrátil z dvoutýden­ního výletu do Japon­ska. Jednou z nejznámějších památek je velký počet kaváren Starbucks (スターバックス) obzvlášť kolem Shinjuku a Roppongi. Během čekání na své „Hotto Cocoa“ jsem začal přemýšlet nad tím, jak Starbucks zpracovává objed­návky nápojů. Stejně jako většina jiných podniků jsou primárně zaměřeni na maxima­li­zaci propust­nosti objed­návek. Víc objed­návek znamená větší tržbu. A proto používají asynch­ronní zpracování. Když si objed­náte, tak pokladní označí kelímek na kávu vaším jménem a zařadí ho do fronty. Fronta je úplně doslova fronta kelímků na kávu seřazených na vrchu kávovaru. Tato fronta odděluje pokladní a baristu a dovoluje pokladní dál přijímat objed­návky, i když je barista zrovna zahlcený. Pokud začne být v kavárně rušno, tak jim to umožňuje nasadit víc baristů ve scénáři Compe­ting Consumer.

  • Společné čtení knih

    Na blogu Think Fort jsem kdysi narazil na společném čtení knih, ale teprve nedávno jsem se rozhoupal taky začít. Cílem aktivity je společně vybrat jednu knihu, kterou si každý doma sám přečte. Následně se sejdeme a o knize disku­tu­jeme. Čteme zhruba 100 stran měsíčně, o kterých pak asi hodinu a půl diskutujeme.

    Sám čtu dost, díky dojíždění na to mám vyhra­zený čas (i když jsou lidé, kteří čtou několi­kanásobně víc než já). Chtěl jsem zážitek zpros­třed­kovat i ostatním a mít možnost probrat, co nám dává smysl a co třeba už ne. Například loni jsem v jednom code review připomín­koval stořád­kovou metodu, která mi přišla příliš dlouhá. Myslím, že jsem tenkrát nebyl moc úspěšný, ale domnívám se, že po společném čtení knihy Clean Code panuje ohledně délky metody větší, byť ne úplná, shoda.

  • O náboru juniorů

    Před rokem jsem hledal práci, teď občas bývám u pohovorů na druhé straně. Mám rád junior programátory, pamatuji si, že i já byl takový a bylo o mě dobře postaráno, tak bych to rád vracel. Chtěl bych se podělit o své zážitky, protože jsem byl bohužel z několika kandidátů zklamaný. Myslím, že by mé poznámky mohly některým pomoct s přípra­vou. Mohli by lépe využít svého poten­ciálu, abych je příště nemusel odmítnout.

  • Hodina kódu s LightBot a Meet Edison

    Díky všeobec­nému nadšení na jOpenSpace se zvýšilo moje odhod­lání ohledně výuky progra­mování dětí. Než stačilo nadšení trochu opadnout, upozornil mě Martin Javorek se svým účtem Progra­mu­jeme hrou na akci Hour of Code (česky Hodina kódu), které se účastní desítky milionů žáků z více než 180 zemí světa, jejímž cílem je ukázat, že infor­ma­tika je zábavná a tvůrčí, že není třeba se jí bát a že to zvládne každý. Napsal jsem do školy, kam chodí syn, jestli se nepři­pojíme, a bylo to.

  • Pražský GeeCON 2017

    Letos jsem si vynahradil deficit návštěv konfe­rencí. Po jOpenSpace jsem vyrazil i na pražskou odnož polské konfe­rence GeeCON. Nehodlám probírat všechny přednášky. Chci si uchovat své poznámky a zhodno­tit, zda jít i příště.

  • jOpenSpace 2017

    Stavěl jsem a zařizoval dům, takže jsem pár let trochu zanedbával konfe­rence (kromě třeba Devel 2016). Letos jsem se konečně vypravil na jOpenS­pace 2017 a bylo to naprosto skvělé. Sepsal jsem si pro sebe pár poznámek, které můžete brát i jako lákadlo na příští jubilejní ročník.

    jOpenS­pace je nekonfe­rence v tom smyslu, že každý návštěvník musí přijít s vlastní prezen­tací. Na jOpenS­pace jsem potkal 41 chytřejších lidí, než jsem já. Platí, že jste průměrem lidí, kteří vás obklo­pují, takže podobné akce vás táhnou nahoru. Je to úplně jiný zážitek, potkat lidi z twitteru naživo a s některými si i zaběhat.

subscribe via RSS