• Důležité ženy v matematické informatice, které nejsou Grace Hopper

    Dlouho­době mě trápí nízké zastou­pení žen v IT. Na kroužku progra­mování bych holkám rád dával pozitivní vzory. Proto se hodí článek Impor­tant Women in CS Who Aren’t Grace Hopper, který 26. ledna 2018 napsal Hillel Wayne. S laskavým svolením autora překládám do češtiny. Trochu jsem se u toho zapotil. Mnoho žen ani odbor­ných termínů nemá stránku na české Wikipe­dii, některé názvy jsem proto ponechal v originále. V komen­tářích budu rád za podněty k vylepšení a opravám. Když jsem zkoumal, čeho dané ženy dosáhly, přišlo mi líto, že ve mě na škole nezaseli větší nadšení v computer science (mate­ma­tickou infor­ma­ti­ku). A teď už samotný článek.

    Jsem unavený posloucháním o Grace Hopper, Margaret Hamilton a Ada Lovelace. To si jednou nedokážeme vybavit někoho jiného? Pustil jsem se do toho a sestavil skupinu velmi důležitých žen podle celkem nahodilých pravidel:

  • Přípravek


    FastCap LLC (Public Domain 0)

    V minulém příspěvku jsem si došel pro inspi­raci k letec­kému průmyslu. Tentokrát se zastavím ve strojíren­ství, konkrétně u přípravku, ke kterému mě přivedl kolega @mamuf, za což mu tímto děkuji.

  • Zpětná kompatibilita


    Rob Hodgkins (CC BY-SA 2.0)

    Troufám si tvrdit, že v produk­tové firmě budete řešit zpětnou kompa­ti­bi­litu o něco víc než v servisní. Tím samozřejmě neříkám, že tam ji nemusíte řešit vůbec. Tak jsem se k tomu dostal alespoň já: Čím víc produk­tového přístupu, tím víc jsem přemýšlel o zpětné kompa­ti­bi­litě. Dnes bych se chtěl zamyslet nad tím, co všechno může být zpětná kompa­ti­bi­lita, a ukázat to na dvou příbězích, jeden z našeho oboru a druhý si půjčím z letectví.

  • Svoboda v uspořádání slov

    Ne každý příspěvek na tomto blogu je původní, poměrně často se jedná o překlad. Někteří se občas ptají: „Není to zbytečné, nemůžou si lidí přečíst originál?“ Podle mě je cizí jazyk vždycky bariéra, i kdyby malá. Sami sebe se zeptejte, jaký text se vám čte snadněji, zda anglický nebo český. K překladu mě vede několik důvodů. Především se musí jednat o text, který mě zaujme, o kterém si myslím, že by stálo za to, aby si ho přečetli i ostatní (třeba už jen tím, že se o něm dozvědí a klidně skočí rovnou na originál). Dále jde o téma, kterému jsem ochotný věnovat nějaký čas, který budu trávit překla­dem. Zároveň mám při překladu možnost hlouběji vnímat autorův styl psaní a lecčemu se přiučit. V neposlední řadě, jak řekl někdo chytřejší než já, přesta­ne-li jazyk používat odborná veřej­nost, jazyk začne umírat. Překlady technic­kých článků nejsou v jiných oborech ojedinělé. Taky se musím přiznat, že mi to vytrhne trn z paty, pokud zrovna nemám inspi­raci psát text vlastní.

  • Servisní versus produktová firma

    Téma servis­ních a produk­tových firem nosím v hlavě už dlouhou dobu, ovšem nevěděl jsem, jak ho uchopit. Nejlépe tedy začít s úvodem. Servisní firma je podle mě taková, která dělá software na zakázku. Považuji za snadné takovou firmu rozjet. O něco složitější udržet, protože se musíte rvát o každou kost. Na uživení to asi stačí, ale není moc jisté, že na ní výrazně zbohat­nete. To byste museli masivně růst, ale to jednak nelze doneko­nečna, a jednak zisk navýšený růstem se pravděpo­dobně částečně utopí i v režii zvětšující se firmy. Hodláte-li firmu prodat, získáte za produk­tovou násobně víc než za servisní. Produk­tová firma vyrobí nějaký produkt, který může jako na běžícím páse prodávat. Ideálně v podobě krabi­cového řešení nebo s co nejméně úpravami.

  • It Doesn't Have to Be Crazy at Work

    V rámci naší aktivity společné čtení jsme sáhli po knize It Doesn’t Have to Be Crazy at Work, kterou napsali Jason Fried a David Heine­meier Hansson, tedy ti, kteří stojí za firmou 37 Signals, respek­tive dnes už Basecamp se stejnoj­menným produk­tem, blogem Signal v. Noise a frameworkem Ruby on Rails. Nemám v úmyslu psát recenzi, nýbrž shrnutí myšle­nek, které se mi při četbě honily hlavou.

    Z velké části si můžete říct, že vše v knize obsažené je přece jasné. Na druhou stranu se hodí, když to umí někdo čtivě zformu­lo­vat, přestože s některými věcmi nesou­hlasím. Je hezké, že to může někde takhle pěkně fungo­vat. Skoro by se řeklo, že je to pohádka. Já jim to tedy věřím, ale i z pohádek se člověk může poučit. Každopádně je to zajímavý podnět k zamyšlení. Byť místy se to může zdát jako náborový leták.

  • Proč nezaměstnám lidi s mizernou gramatikou

    Souzním s názorem příspěvku I Won’t Hire People Who Use Poor Grammar. Here’s Why., byť sám nejdu do takového extrému. Kyle Wiens byl tak laskav a svolil k překladu.

    20. července 2012

    Pokud si myslíte, že apostrof byl jedním z dvanácti apoštolů, tak pro mě nikdy pracovat nebudete. Pokud si myslíte, že středník je běžná čárka s krizí identity, tak vás nikdy nenajmu. Střílíte-li čárky a jiná inter­pun­kční znaménka naslepo, můžete to stihnout do foyer před tím, než vás zdvořile vyvedeme z budovy.

  • Kontrolní číslice čárového kódu

    Kolik lidí si podle vás v super­mar­ketu kontro­luje účtenku, aby se ujistili, zda jim namar­ko­vali vše správně? Obvykle ne mnoho, jelikož čárový kód je tak spoleh­livý, že mu důvěřují, že funguje. (Já tedy vídám, že si to lidé kontro­lují a namát­kově to dělám tady. Přeci jen je tam lidský prvek, ne vše se markuje podle kódu, případně může být zboží špatně přiřazeno).

    Tento článek vychází z díla Product code check digits (csunplugged.org) a zachovává licenci CC BY-SA 4.0.

  • Detekce a korekce chyb

    Na vysoké škole nás učili, jak počítač dokáže přečíst lehce škráb­nuté CD a jak pozná, že je poško­zené příliš. Dětem to lze to vysvětlit hravou formou. V dnešní době už asi skoro nebudou znát CD a DVD, ale stejný princip platí i pro jiné nosiče, jakými jsou například QR kódy.

    Tento článek vychází z díla Parity magic (csunplugged.org) a zachovává licenci CC BY-SA 4.0.

  • Baristická lekce v nabírání

    Začal jsem sledovat blog Marcuse Blankenshipa a zaujal mě mimo jiné jeho příspěvek Hiring lessons from barista shopping, který s autorovým laskavým svolením překládám do češtiny.

    Na svých kurzech lidi učím, jak se poučit z každo­den­ních situací. Tady je jeden příklad takového myšlení.

    Hodně cestuji, a když někam přijedu poprvé, tak vždycky hledám, kde bych dostal šálek dobré kávy. Připravím si seznam podle Yelp, pak vejdu dovnitř a zkont­ro­luji pár věcí, připraven odejít, uvidím-li špatná znamení. Všiml jsem si jistých podob­ností mezi úsilím najít dobrou kávu a najít dobrého programátora.

subscribe via RSS