• Jaké předpoklady tenkrát měli?

    Na twitteru jsem zachytil zajímavé vlákno od Graham Lea (@evolvable). S laskavým svolením autora překládám do češtiny.

    Dnes jsme měli incident na produkci. U obvykle ospalé webové aplikace vylétlo CPU na 100 %. Nakonec jsme kontro­lo­vali poslední změny kódu, o kterém jsme si mysleli, že způsobil chybu. Udělala programátorka něco hloupého? Patří k jedněm z našich nejlepších, takže je to dost neprav­děpo­dobné, ale…

  • Začít se skautingem v dospělosti

    Jako dítě jsem byl odkojený Fogla­rovými Hochy od Bobří řeky. Sice jsem trávil dost času u počítače, ale stejnou měrou i potoka za domem, kde jsem si zkoušel různé návody z knihy SAS - Příručka jak přežít. Řekl bych, že celý život mi byly blízké skautské zákony, ovšem tenkrát jsem ještě skautovat nezačal. Jednak pocházím z malé vesnice, jednak se tou dobou skauting nejspíš teprve znovu nadechoval po revoluci, takže by možná stejně nebyla příleži­tost. Jsem otcem tří dětí a nejstaršího syna jsem hned v první třídě přihlásil do skautské družiny, kterou vedou manželé Kociánovi. Loni se jim narodil třetí potomek, tak mě popro­sili, zda bych jim s druži­nou, alespoň dočasně, nepomohl. Kvali­fi­koval jsem se asi tím, že jsem se k nim připojil na zimní přechod Brd. Rád jsem souhlasil a nakonec to využil jako příleži­tost stát se skautem, byť už jako dospělý, což je méně obvyklé. V násle­dujícím textu bych chtěl shrnout svoji zkuše­nost, která by mohla pomoct jiným dospělým ztratit ostych, tak případně zlepšit orien­taci a zjedno­dušit jejich začátky.

  • Kapitáne, potřebujeme víc klíčových slov

    Z archi­tek­to­nic­kého hlediska mě zaujal příspěvek na fóru OpenJDK We need more keywords, captain!, který napsal Brian Goetz. S jeho laskavým svolením překládám do češtiny. Varoval mě, že to bylo bohužel chápáno jako návrh na přidání nových funkč­ností, ale zamýšlel se spíš nad tím, jak úspěšně pokrač­ovat v rozvoji jazyka.

    8. ledna 2019

    Tento dokument navrhuje možný krok, který nám získá nějaký prostor v nekonečném problému, kdy manage­ment klíčových slov vrtí ocasem psa, jímž je progra­mo­vací model.

  • 97 věcí, které by každý architekt měl znát

    Daří se nám pokrač­ovat ve společném čtení. Četli jsem i knihu 97 Things Every Programmer Should Know, ale ta je, podle mého, určená začáteč­níkům. Mnohem vhodnější mi přijde kniha 97 Things Every Software Archi­tect Should Know, kterou bych vám do začátku určitě doporučil. Jedná se o sbírku krátkých esejů, takže lidé můžou mít dobrý pocit, že jim čtení odsýpá. Dagi se mě v CZ Podcast ptal, o kolika knihách už jsem na blogu psal. Našel jsem 12 článků, které se knihám věnují, a tímto přidávám další.

    Nate Schutta ve své přednášce Thinking Archi­tec­tu­rally na Devoxx 2018 říkal, že:

    Archi­tekt je někdo, kdo dělá archi­tek­to­nické rozhodnutí.

    Proto se nebojte, že by kniha 97 Things Every Software Archi­tect Should Know nebyla vhodná pro programátory, ba právě naopak. Nehodlám přežvýkat obsah celé knihy. Vyzobal jsem pár esejů a myšle­nek, které jsem si odnesl, abych vás nalákal. Nejedná se o shrnutí kapitol. V knize jsou silnější i slabší kousky, i když tím neříkám, že ty, co nezmiňuji, nestojí za to číst. Prostě se nevešly do mého výběru.

  • Úloha od krabice ke krabici

    Do kroužků progra­mování doporučuji roboty Meet Edison. A jaké úlohy s nimi lze dělat? Želez­niční přejezd patří k těm složitějším, se kterou budou děti potře­bovat pomoc. Pojďme si ukázat jedno­dušší úlohu, kterou zvládnou samostatně.

  • Jak sdílet informace ve firmě

    Za svojí dosavadní pracovní kariéru jsem prošel společ­nostmi různých velikostí. Od začínajících firmiček o pěti, dvaceti lidech, přes stabilní s padesáti až dvě stě pracov­níky, až po molochy s jednot­kami a desít­kami tisíc zaměst­nanců. Každá velikost firmy vyžaduje jiný druh řízení (o tom mluvit nechci) a jiný způsob sdílení infor­mací. Zatímco v partičce pěti lidí si všechno řeknete takřka u jednoho stolu, tak při počtu dvě stě už jste na hraně toho, abyste všechny znali (řekněme alespoň na úrovni přiřadit obličej ke jménu a zařazení do týmu). Navíc s největší pravděpo­dob­ností už ani nesedíte v jedné kanceláři. Jak tedy sdílet infor­mace i ve větším kolektivu?

  • Jak jsem začal s kroužkem programování

    O tom, jak jsem začal s kroužkem progra­mování, jsem mluvil na nekonfe­renci jOpenS­pace 2018. K dispo­zici je videozáznam, ale do deseti minut se nevejde všechno, co bych býval chtěl říct. Navíc já stejně raději píšu a vy možná raději, stejně jako já, čtete, než koukáte na video. Berte to i jako drobné rozšíření přednášky.

  • JPA a asynchronní logování

    JPA, metoda toString() a asynch­ronní logování dokázaly vykouzlit situaci, která nám dala chvilku zabrat.

    Natha­niel Schutta v knize Thinking Archi­tec­tu­rally píše, že software je nevyzrálé odvětví. Vzpomněl si na pád mostu I-35W na řece Mississippi z roku 2007. Inženýři a studenti z celého světa tu tragédii zkoumali. Když úřad vydal o neštěstí zprávu, tak si ji přečetli. Pojďme zkoumat i naše přešlapy.

  • Úloha železniční přejezd

    Přes prázd­niny mají učitelé nárok na zasloužený odpoč­i­nek, pokud ovšem někdo leží v přípravách, tak se mu může hodit úloha želez­niční přejezd z kroužku progra­mování za použití robotů Meet Edison. Roboty jsem předs­ta­voval v příspěvku Hodina kódu s LightBot a Meet Edison, kde jsem si pochva­loval dostatek didak­tic­kých materiálů, ale dnes už mi přijde, že tam chybí zajímavé a složitější úlohy. Ty je nejspíš potřeba si vymys­let. S touto úlohou přišel Martin Javorek na svém twitte­rovém účtu @programohrajeme. Jeho varianta je složitější, využívá Python. Já jsem si ji zjedno­dušil pro menší děti, abych si vystačil jen s vizuálním „kost­kovým“ jazykem.

  • Polský Devoxx 2018

    Loni se mi líbilo na pražském GeeCONu a říkal jsem si, zda příště nevyrazím na polskou, mateřskou akci. Do Polska jsem se nakonec dostal, ovšem na jinou konfe­renci a to Devoxx v Krakově. Papírový blok člověk jednou ztratí, ale hlavně si potře­buju utřídit myšlenky, protože za tři dny jsem toho slyšel opravdu hodně. Poznámky jsem si psal průběžně, protože zážitky z jedné přednášky přebijí zážitky z té předchozí a druhý den pomalu nevíte, co jste slyšeli ten první.

subscribe via RSS