• Úloha od krabice ke krabici

    Do kroužků progra­mování doporučuji roboty Meet Edison. A jaké úlohy s nimi lze dělat? Želez­niční přejezd patří k těm složitějším, se kterou budou děti potře­bovat pomoc. Pojďme si ukázat jedno­dušší úlohu, kterou zvládnou samostatně.

  • Jak sdílet informace ve firmě

    Za svojí dosavadní pracovní kariéru jsem prošel společ­nostmi různých velikostí. Od začínajících firmiček o pěti, dvaceti lidech, přes stabilní s padesáti až dvě stě pracov­níky, až po molochy s jednot­kami a desít­kami tisíc zaměst­nanců. Každá velikost firmy vyžaduje jiný druh řízení (o tom mluvit nechci) a jiný způsob sdílení infor­mací. Zatímco v partičce pěti lidí si všechno řeknete takřka u jednoho stolu, tak při počtu dvě stě už jste na hraně toho, abyste všechny znali (řekněme alespoň na úrovni přiřadit obličej ke jménu a zařazení do týmu). Navíc s největší pravděpo­dob­ností už ani nesedíte v jedné kanceláři. Jak tedy sdílet infor­mace i ve větším kolektivu?

  • Jak jsem začal s kroužkem programování

    O tom, jak jsem začal s kroužkem progra­mování, jsem mluvil na nekonfe­renci jOpenS­pace 2018. K dispo­zici je videozáznam, ale do deseti minut se nevejde všechno, co bych býval chtěl říct. Navíc já stejně raději píšu a vy možná raději, stejně jako já, čtete, než koukáte na video. Berte to i jako drobné rozšíření přednášky.

  • JPA a asynchronní logování

    JPA, metoda toString() a asynch­ronní logování dokázaly vykouzlit situaci, která nám dala chvilku zabrat.

    Natha­niel Schutta v knize Thinking Archi­tec­tu­rally píše, že software je nevyzrálé odvětví. Vzpomněl si na pád mostu I-35W na řece Mississippi z roku 2007. Inženýři a studenti z celého světa tu tragédii zkoumali. Když úřad vydal o neštěstí zprávu, tak si ji přečetli. Pojďme zkoumat i naše přešlapy.

  • Úloha železniční přejezd

    Přes prázd­niny mají učitelé nárok na zasloužený odpoč­i­nek, pokud ovšem někdo leží v přípravách, tak se mu může hodit úloha želez­niční přejezd z kroužku progra­mování za použití robotů Meet Edison. Roboty jsem předs­ta­voval v příspěvku Hodina kódu s LightBot a Meet Edison, kde jsem si pochva­loval dostatek didak­tic­kých materiálů, ale dnes už mi přijde, že tam chybí zajímavé a složitější úlohy. Ty je nejspíš potřeba si vymys­let. S touto úlohou přišel Martin Javorek na svém twitte­rovém účtu @programohrajeme. Jeho varianta je složitější, využívá Python. Já jsem si ji zjedno­dušil pro menší děti, abych si vystačil jen s vizuálním „kost­kovým“ jazykem.

  • Polský Devoxx 2018

    Loni se mi líbilo na pražském GeeCONu a říkal jsem si, zda příště nevyrazím na polskou, mateřskou akci. Do Polska jsem se nakonec dostal, ovšem na jinou konfe­renci a to Devoxx v Krakově. Papírový blok člověk jednou ztratí, ale hlavně si potře­buju utřídit myšlenky, protože za tři dny jsem toho slyšel opravdu hodně. Poznámky jsem si psal průběžně, protože zážitky z jedné přednášky přebijí zážitky z té předchozí a druhý den pomalu nevíte, co jste slyšeli ten první.

  • Vyplatí se solární ohřev vody?

    Loni jsem psal o energe­tické nároč­nost rodin­ného domu. Už rok provo­zu­jeme solární ohřev užitkové vody, takže jsem se pokusil odpovědět na otázku: „Vyplatí se solární ohřev vody?“ Krátká a rychlá odpověď zní: „Mně ne.“ Na násle­dujících řádcích se pokusím vysvět­lit, jak jsem k tomu došel.

  • Konference učIT jinak


    Cubetto

    Začal jsem s kroužkem progra­mování pro děti (o tom až někdy příště), proto jsem s radostí vyrazil na konfe­renci učIT jinak o výuce informatiky, na kterou mě upozornil Martin Javorek na svém twitte­rovém účtu @programohrajeme (moc pěkná kurátorská práce ohledně výuky progra­mování, vřele doporuč­u­ji). Sepsal jsem pár poznámek, ale rozhodně nepokrývám vše, co bylo možné vidět a slyšet. Nejde ani o výběr toho nejdůležitějšího, ale toho, co se ke mně dostalo.

  • Jak vidím české základní školství

    Svůj blog jsem začal psát na vysoké škole a jeden z prvních příspěvků byla moje stížnost na úroveň Fakulty elekt­ro­tech­niky na ČVUT. Utekl nějaký čas a naše děti dorostly do věku povinné školní docházky, takže se mě školství začalo dotýkat opět víc než jen (celkem časté) články v novinách. Chtěl bych vyjádřit vlastní názor, popsat svoji zkuše­nost a odkázat zajímavé zdroje informací.

  • Starbucks nepoužívá dvoufázový commit

    Gregor Hohpe, autor knihy Enter­p­rise Integ­ra­tion Patterns, napsal článek Starbucks Does Not Use Two-Phase Commit, který ani po tolika letech neztratil na aktuál­nosti. S jeho laskavým svolením jsem článek přeložil do češtiny.

    19. listo­padu 2004

    Hotto Cocoa o Kudasai

    Právě jsem se vrátil z dvoutýden­ního výletu do Japon­ska. Jednou z nejznámějších památek je velký počet kaváren Starbucks (スターバックス) obzvlášť kolem Shinjuku a Roppongi. Během čekání na své „Hotto Cocoa“ jsem začal přemýšlet nad tím, jak Starbucks zpracovává objed­návky nápojů. Stejně jako většina jiných podniků jsou primárně zaměřeni na maxima­li­zaci propust­nosti objed­návek. Víc objed­návek znamená větší tržbu. A proto používají asynch­ronní zpracování. Když si objed­náte, tak pokladní označí kelímek na kávu vaším jménem a zařadí ho do fronty. Fronta je úplně doslova fronta kelímků na kávu seřazených na vrchu kávovaru. Tato fronta odděluje pokladní a baristu a dovoluje pokladní dál přijímat objed­návky, i když je barista zrovna zahlcený. Pokud začne být v kavárně rušno, tak jim to umožňuje nasadit víc baristů ve scénáři Compe­ting Consumer.

subscribe via RSS