Jak jsem, zatím, nezalesnil pozemky
Nevím jak vy, ale já za času koronaviru si snažím najít nový rytmus a trochu bloumám. Příjemným vytržením byl dobrý skutek v podobě sázení stromků v obecním lese. Člověk má něco užitečného na práci a může přemýšlet. A já přemýšlel o svém lese.
Co mě štve
Vadí mi, že se na prudkých svazích pěstuje kukuřice a v důsledku toho se splavuje ornice, kvůli čemuž jsou zanesená koryta potoků a rybníky. Nepochopím smysl řepky přidávané do paliva, nehledě na ekonomické škody, kdy bioetanol váže vodu, a způsobuje korozi motoru (jasně, už si kupuju na uskladnění neskutečně drahý akrylátový benzín). Nehledě na to příšerné množství chemie, co na pole padne. Díky dotacím naštěstí u nás alespoň přibylo pastvin. Nicméně vody je málo, kůrovec likviduje lesy, a smrku se i tak ne a ne zbavit.
Stav českých lesů vol. 2, tentokrát z Vysočiny.. pic.twitter.com/cLt7pMSBOo
— Vítek No (@VitekNo) April 27, 2020
Co s tím
Mohl bych jen nadávat v hospodě, ale vzpomněl jsem si, že tátovi patří nějaké pozemky. V naší obci žijeme už čtvrtou generaci, přesto nemáme žádný kus lesa. Ale pole ano.
Ondra Kopička ve svém příspěvku Diverzanti napsal:
Kdybyste někomu pronajali dům a po roce viděli, že je vybydlenej, parkety vytrhaný a stopený, radiátory uřezaný a prodaný do sběru a místo toho je uprostřed obýváku ohniště, asi byste rychle zareagovali. Proč nám to nevadí na naší půdě? Intenzivní zemědělství není původcem všeho zla, tak jako jím není jedno družstvo nebo jeden člověk, byť by to byl zrovna premiér. Naprostá většina půdy, na který hospodařej ty největší hráči, je pronajatá od lidí jako jsem já nebo vy. Zlo je naše ignorance. Fakt, že se neumíme postavit k vlastnímu majetku čelem a nezvážíme alternativu. Fakt, že nezkoumáme, jak vlastně náš nájemník s naším majetkem hospodaří a tváříme se, že není jiná možnost.
Vlastní les
Od dětství se hrabu v počítačích, nikdo, ani já, nečekal, že se budu chtít hrabat v hlíně. Nicméně nabízí se příležitost, jak bych mohl stav věcí ovlivnit. Zemědělec v rostlinné natož pak v živočišné výrobě ze mě nebude (o včelách stále sním). Ale s takový lesem je práce méně (rozhodně ovšem ne úplně bez práce, to zase ne) a hlavně zadržuje vodu.
Sobota za času corony pic.twitter.com/0C94kZh4aA
— Luboš Račanský (@banterCZ) March 28, 2020
Ekonomická stránka věci
Pozemky jsou v rozloze přibližné 2 hektarů, roční nájem zhruba 4 tisíce korun. Možná žádná sláva, ale je to bez práce a za léta to naskáče. Ovšem nikdo jim nekecá do hospodaření, půda podléhá erozi a vnoučatům zbydou jen oči pro pláč.
Pokud se rozhodnete založit les, příjem z nájmu vám vypadne a naopak přibydou starosti. Koupit sazenice, oplocenku, benzín na dopravu, vyžínat… Existují nějaké dotace (zatím jsem nezkoumal, jak moc je to aktuální), takže byste nemuseli vysolit ze svého úplně všechno. Platí, že les je investice spíše srdcová. Pokud by z toho něco káplo, tak až pro vnoučata či dokonce pravnoučata. Zato byste měli kousek půdy, kde byste si mohli říct: „To je moje a hospodaří se tu podle mého gusta (listnáče místo smrků).“
Co jsem udělal
Tak především probral s tátou, kterému pozemky patří. Pak prolustroval katastr (ostuda, doposud jsem nevěděl, kde co rodina vlastnila). Pak několikrát obešel. Nejdřív s dětmi na obhlídku, pak odborně s lesním hospodářem.
Bohužel se ukázalo, že to není tak snadné. Z části by byl pěkný sad (taky dobrý, hned se ozvalo mé ciderové srdce), jenže pozemek je tak hloupě zasazený do okolních polí, že by to bylo ostatním zemědělcům spíš k vzteku. Jasně, sobec by si mohl říct, že na svém si můžu dělat co chci, ale o naschvály nikdo nestojí. Ostatní části navazují na stávající lesy v divné orientaci.
Šlo by usilovat o nějaké směny, ale to je dost papírování a peněz (za geodety a kolky na katastr). Ještě u nás neproběhly pozemkové úpravy, takže se nevzdávám a upínám své naděje tam.
Napsal jsem o svých myšlenkových pochodech na twitter a aniž bych prosil o pomoc, hned se nabízeli dobrovolníci, kteří by přiložili ruku k dílu při sázení. Za to jim patří velký dík. Počítám s vámi ;)
Co bude
Zatím jsem nic hmatatelného neudělal, proto vystavuji tento příspěvek i sobě jako memento, abych si ho za pár let, až doběhnou pozemkové úpravy, přečetl a zhodnotil, kam jsem se dostal. Můžete mi držet palce, ale letos na podzim se ještě sázet nebude.