Z čeho se staví dům
Minule jsem se rozepsal o tom, jak se staví dům svépomocí, ale nedostal jsem se k tomu, z čeho je postaven. Shrnuji, co jsme si vybrali a proč a případné poučení. Původně jsme uvažovali o dřevostavbě, ale od té jsme nakonec upustili. Především si myslím, že s nimi nemají čeští řemeslníci dostatečné zkušenosti, a ani nevím, ke komu bych si chodil pro radu. Jistěže chceme bydlet rychle, ale je tu i otázka velkých úspor na hrubé stavbě, na kterou si v případě cihel troufnu. V neposlední řadě je to otázka tepelného komfortu. Je sice krásné, že prostor rychle vytopíte, ale bude vám chybět tepelná akumulace; především v létě, kdy budete mít problém dům uchladit.
Hrubá stavba a izolace
Rozhodli jsme se tedy pro cihlu. Konkrétně pro POROTHERM 42,5 T Profi. Jedná se o broušenou cihlu a zdí se na lepidlo, takže spára je tenká, pouze kolem jednoho milimetru, což zjednodušuje a zpřesňuje stavbu a minimalizuje tepelné mosty. První šár vám zdarma založí a pak je to stavebnice. Tato cihla je navíc výjimečná tím, že je vyplněná minerální vatou. Odpadne tedy práce se zateplením obvodového pláště a nebezpečí toho, že fasáda bude měkká, náchylná na promáčknutí.
Střechu pochopitelně sedlovou, nevím, proč se Češi zbláznili do valbové. A co na ni? Beton patří do základů a hlína na rakev. Podle mě se ale na vesnici hodí pálená taška, i když v našem případě nikoliv úplně obyčejná, vybrali jsme Tondach Figaro černou engobu v kombinaci titanzinkového plechu na vikýře. A jak zateplit? Nejčastěji se setkáte s mezikrokevní izolací, která je ovšem náročná na detail a riskujete, že vám střecha brzy shnije. Nadkrokevní izolace je sice dražší, ale zato drží dřevo v suchu a izoluje i mosty nad krokvemi (a to i v létě). Navíc s PIR (polyizokyanurátová pěna) deskami o tloušťce 16 cm dosáhnete součinitele prostupu tepla hodnoty 0,14 W/m2. Minerální vaty by k tomu bylo zapotřebí zhruba dvojnásobné tloušťky. Jak byste to tam vůbec naskládali? Použili jsme řešení Bauder, oproti třeba Dektrade se jedná o samonosné desky, takže ušetříte za OSB desky. Cenu i s montáží jsem vypočítal na přibližně 1 200 za metr čtvereční (hapruje mi tam plocha vikýřů).
Nedílnou součástí jakékoliv stavby, a to i dřevostavby, je beton. Až na výjimky jsem objednával beton z betonárky. Jednak v domácích podmínkách nikdy nedosáhnete takové kvality (i ten nejhorší beton z betonárky byl lepší než ten nejlepší beton, který jsem namíchal v míchačce), jednak si troufám říct, že uspoříte málo nebo nic, nemluvě o úsilí, které musíte výrobě věnovat a zajištění logistiky jednotlivých přísad. Zájemcům doporučuji si pročíst krátký článek, který se podrobněji věnuje tématice výroby betonu. Až si budete objednávat beton v betonárce, možná vám nebude jasné, co znamenají čísla v jejich nabídce. Označují třídu pevnosti v tlaku (pevnost v tahu je zhruba desetinová).
Jedním z nejlepších vynálezů posledních let je montážní pěna. Vyplňuje stavební otvory, lepí a izoluje. Nechápu, jak se bez ní dřív stavělo.
Dispozice
Ještě poznámka k celkové dispozici domu. Všechno, co se půdorysně liší od čtverce, stojí čas a peníze nejen při stavbě, ale i při vytápění. Na druhou stranu má dům nějaký charakter, není to nudná kostka. U nás je to třeba rok obýváku, kde šlo výrazně ušetřit na práci se sloupem, speciálním průvlakem v panelu a hlavně za velká francouzská okna.
O sklepu jsme vůbec neuvažovali, nehledě na práci a náklady navíc. Víno bude v chladničce ve špajzu a brambory nebo jablka máme možnost skladovat jinde. Zato jsme plánovali, kde umístit například zahradní nářadí, abychom si neprznili zahradu nějakou boudou.
Topení
Topení je velká kapitola, asi 15 % rozpočtu. Tepelné čerpadlo mi přijde jako velká investice a technologicky složitější. Na druhou stranu jen plynová přípojka stála, i po odečtení odkupu od RWE, asi 60 000 Kč. Doplnění o krb je spíš designová záležitost než racionální rozhodnutí. Chtěl jsem krbovou vložku s teplovodním výměníkem, ale celou sestavu by to nejen prodražilo, ale zkomplikovalo by to i samotné topení. Pravdou je, že plynový kotel a krb vyžadují oproti tepelnému čerpadlu komín. Třebaže firma Schiedel vyrábí parádní zděné skládačky, i krásné nerezové kousky, a s techniky je dobrá domluva, takže komín byla vlastně radost.
V domě bude kombinace podlahového topení a klasických radiátorů. Po velkými skleněnými plochami bude někde hustěji navinuté podlahové topení někde taková ta topná mřížka (fan-coil), aby se zabránilo rošení. Měl jsem za to, že musí být elektrická, ale lze napojit i na ústřední topení.
Klimatizaci, ani přípravu na ni, jsme nedělali - v našich klimatických podmínkách je to zbytečnost, navíc vopičárna na fasádě a žrout elektřiny. Lze rozumně navrhnout a dobře postavit dům, abyste se bez ní obešli.
Instalace
V elektroinstalaci není v podstatě co vymýšlet. Vhodné je připlatit si a nechat si zapojit nepovinnou přepěťovou ochranu. Pěkným vynálezem je proudový chránič; výrazně zlepšuje bezpečnost, sice budete v případě staršího vercajku častěji chodit nahazovat jističe, ale to není na škodu. Pěkný zlepšovák je schodišťový vypínač vedle postele v ložnici.
Víc nás zaměstnalo rozmýšlení nad teplou vodou. Máme přípravu pro solární ohřev vody, ale zapojíme ho až budeme bydlet (ušetřené peníze budou dřív potřeba například na kuchyň). Lze požádat o dotace v programu Zelená úsporám. Ale je to nejisté, spousta úsilí a papírování pro málo peněz. Taková sportka s dražším lístkem a větší šancí na menší výhru. Ve spojitosti se solárem je vhodné zmínit, že pračka velkou část energie spotřebuje právě na ohřev vody. Lze tedy uvažovat o připojení rovnou k teplé vodě (neudělal jsem), i když ne každá pračka je k tomu uzpůsobená.
Ohřev teplé vody v domě rodičů má dvě obrovské vady, které jsem nehodlal opakovat. Problém první: otočíte kohoutkem s teplou vodou a čekáte minutu, vyplýtváte kýbl studené, než začne téct trochu teplá. Dnes se montují výrazně tenčí trubky, ale stejně je klíčové, jak dlouhé je vedení. Řešením je inteligentní cirkulační čerpadlo (neběží nepřetržitě), které udržuje teplou vodu, takže je neustále okamžitě dostupná. Čerpadlo má příkon pouze 5 W a tepelnou ztrátu zdarma pokryje solární panel. Problém druhý - kolísavý tlak a tedy i teplota. Chvilku se sprchujete ve studené a za chvíli vás to skoro opaří. Na vině je malá expanzní nádoba. Její objem musí být dostatečný, nejlépe aby nautila po celou dobu sprchování nemusela sepnout.
V naší obci není čistička odpadních vod. Nechtěl jsem si pořizovat septik a draze platit jeho vyvážení a to si ještě musíte po pozemku nechat jezdit těžkou techniku. Domácí čistička odpadních vod má výhodu v tom, že k dešťové vodě máte další užitkovou vodu a to se na zahradě vždycky hodí. Dnes už nemusíte vypouštět přebytečnou vodu do vodního toku, ale lze vybudovat vsak, což je i méně administrativně náročné.
Stropy
Velkým tématem a předmětem mnoha debat byly stropy. Architekti vymysleli variantu s filigrány. Jedná se o prefabrikáty o tloušťce 6 cm, které slouží jako ztracené bednění pro 14 cm nadbetonávky, do které přijde ještě horní a dolní železná výztuž (v mém případě asi 1,5 tuny). Kývnul jsem na to, protože jsme tak získali, oproti předpjatým dutinovým panelům Spiroll, monolitický strop (klasické panely, že se můžou v místě spáry hnout, takže se často stejně dělají sádrokartonové podhledy, jejichž cenu musíte připočítat). Montáží a armováním, viz výkres, jsem strávil tři víkendy, během nichž jsem si trochu zanadával, ale teď jsem rád, že je to hotové. Stropy přišly zhruba na 1500 Kč za metr čtvereční (panely, beton, železo, stojky), ovšem bez práce a jeřábu (zajistila rodina). Miako systém by šlo nejspíš pořídit levněji, ale těžko byste vyřešili takové markýzi, co tam máme my.
Závěr
Třeba se vám shrnutí, co jsme si vybrali a proč, hodí jako vodítko pro vaše rozhodování. Možná, že se mnou naopak v ničem nesouhlasíte nebo jste úplně v jiné situaci. Zajímá-li vás pokračování, dejte vědět v komentářích. Budeme se stěhovat nejdřív na jaře, čeká nás tedy dost práce, o které můžu psát. Nemluvě minimálně o dalším roku nezbytných dodělávek, aby šlo nějak rozumně bydlet.