Luboš Louženský se na twitteru zeptal, zda by vaše práce měla ještě smysl, kdyby začala válka. Rozjela se kolem toho zajímavá diskuse, ale stočtyřicet znaků není ten správný formát. Přináším svoje shrnutí a dávám prostor v komentářích pod článkem.

Nejlepší pochopitelně je, když žádné války nejsou. Přímé válečné zkušenosti jsme se naštěstí příliš vzdálili. Kolik už, čtyři generace? Je to tak dlouho, že už si možnost války vůbec nepřipouštíme. George Friedman, autor knihy Příštích sto let, napsal: “Chybu dělají ti, kdo si myslí, že stávající klid je na vždy.”(Respekt 12/2014) Doufám, že následující zamyšlení je jen slohové cvičení, ale jsem připraven včas přejít k činům.

Zpět k původní otázce. Kdyby vypukla válka, tak do práce, tak jak tomu rozumíme dnes, nejspíš chodit nebudu. V případě, že by do konfliktu byla zapojena i AČR, tak schopní ajťáci nastoupí do kyberpluku. Je jisté je, že drtivá většina budoucích mezinárodních incidentů, ať už vojenského, nebo špionážního charakteru, bude mít do nějaké míry kybernetický rozměr(Hrozí nám kybernetická válka?) Možná si pamatujete, jak v roce 2007 Estonci svrhli sochu neznámého vojína a odvetou jim bylo vyřazení elektronické státní správy na celý týden. Ostatní muži (i ženy) nastoupí ke zbrani. Nehledě na pokrok, stejně to vždycky nakonec odnese pěchota. Navíc každý voják je především střelec.

Pokud bych nebyl povolán a válkou by bylo přímo či nepřímo zasažená Česká republika, začne se vše točit kolem potravinové a energetické soběstačnosti. Moje výchozí situace není špatná – dům na vesnici a k tomu zahrada.

Jistě namítnete, že nejlepší je sebrat svých pár švestek (pas, diplom, šperky a rodinné fotky na dvd) a co nejrychleji z válečné zóny zmizet. Jednak tu třeba nechcete nechat nemocné rodiče a prarodiče, a jednak budete jedni ze statisíců a miliónů uprchlíku a život v utečeneckém táboře nemusí být nutně lepší. Nenalhávejte si, jací jste v době míru odborníci, zkuste si zjistit, zda zrovna u vás náhodou neuklízí paní s vysokoškolských titulem. Navíc naše ekonomika může zkolabovat, i když bude fronta tisíce kilometrů daleko.

Energie

Počítám s naprostým výpadkem zemního plynu. Ohřev vody zajišťuje slunce, teplo dodá krb na dřevo, kterého je v okolních lesích dost. K tomu je potřeba mít terénní vůz a nějakou naftu do zásoby (šťastlivci či lépe připravení mají dokonce koně). Ve sporáku bych vyměnil trysky za ty na propan-butan a včas obstaral několik tlakových lahví. Elektřina možná půjde nárazově, šlo by ji uskladňovat do baterií, případně doplnit na střechu fotovoltaické panely. Ale také by bylo možné se bez ní obejít, protože svítit můžete svíčkami a vodu čerpat ručně. Ano, v neposlední řadě pitná voda. Vlastní zdroj! Užitková voda sbíraná ze střechy a z potoka. Splašky likvidované na pozemku. Ostatně ani ne před sto lety tomu nebylo jinak.

Potraviny

Už teď byste doma mohli mít potravinové zásoby na měsíc dopředu. Zahrádkařením nebudete nikdy úplně soběstační, ale brambory na loupačku plus další zelenina pro zpestření by vás mohly vytáhnout z nejhoršího. A těch pár stromů, co máte na zahradě, snad urodí nějaké ovoce.

Bezpečnost

Nepřežijete sami, ani v úzké rodině. Doporučuji článek, který odkazoval Martin Vích, o válečných zkušenostech civilistů na území bývalé Jugoslávie. Měli to o to těžší, že byli ve městě a v jiném podnebném pásu. Nicméně přežili právě díky přátelům a širší rodině. Předpokládám, že v našem domě by mohlo pohodlně bydlet 15 až 25 lidí. Nejlépe, pokud by mezi nimi byli lékař (ideálně chirurg) a zdravotní sestra. Pochopitelně s dostatkem zdravotního materiálu. Umírat se bude na obyčejné nemoci jako je průjem nebo zánět. Antibiotika pro vás budou mít cenu zlata. Lékařské služby můžete výhodně směňovat. Dále bych v komuně uvítal zámečníka, který by se uměl starat o zbraně, či je dokonce vyrábět. Nechci nabádat k trestnému činu, bavíme se čistě hypoteticky, ale potřebovali byste zbraň (automatickou), nikoliv jedinou, a do ní munici (ve zmiňovaném článků doporučují do každé alespoň 2000 nábojů), abyste svůj majetek ochránili před rabováním. Předně je ale potřeba nevyčnívat, a svým majetkem nedráždit.

Pokud by došlo až na jaderný konflikt, tak vše bude úplně jinak. Zapomeňte na romantické představy ze hry Fallout 2, spíš si nalistujte patřičnou kapitolu v knize SAS Příručka jak přežít.

Přejme si, aby stávající stávající klid vydržel na vždy!