Luboš Louženský se na twitteru zeptal, zda by vaše práce měla ještě smysl, kdyby začala válka. Rozjela se kolem toho zajímavá diskuse, ale stočtyřicet znaků není ten správný formát. Přináším svoje shrnutí a dávám prostor v komen­tářích pod článkem.

Nejlepší pocho­pi­telně je, když žádné války nejsou. Přímé válečné zkuše­nosti jsme se naštěstí příliš vzdálili. Kolik už, čtyři generace? Je to tak dlouho, že už si možnost války vůbec nepři­pouštíme. George Fried­man, autor knihy Příštích sto let, napsal: “Chybu dělají ti, kdo si myslí, že stávající klid je na vždy.”(Respekt 12/2014) Doufám, že násle­dující zamyšlení je jen slohové cvičení, ale jsem připraven včas přejít k činům.

Zpět k původní otázce. Kdyby vypukla válka, tak do práce, tak jak tomu rozumíme dnes, nejspíš chodit nebudu. V případě, že by do konfliktu byla zapojena i AČR, tak schopní ajťáci nastoupí do kyber­p­luku. Je jisté je, že drtivá většina budoucích mezinárod­ních incidentů, ať už vojen­ského, nebo špionážního charak­teru, bude mít do nějaké míry kyber­ne­tický rozměr(Hrozí nám kyber­ne­tická válka?) Možná si pamatu­jete, jak v roce 2007 Estonci svrhli sochu neznámého vojína a odvetou jim bylo vyřazení elekt­ro­nické státní správy na celý týden. Ostatní muži (i ženy) nastoupí ke zbrani. Nehledě na pokrok, stejně to vždycky nakonec odnese pěchota. Navíc každý voják je především střelec.

Pokud bych nebyl povolán a válkou by bylo přímo či nepřímo zasažená Česká repub­lika, začne se vše točit kolem potra­vi­nové a energe­tické soběs­tač­nosti. Moje výchozí situace není špatná – dům na vesnici a k tomu zahrada.

Jistě namít­nete, že nejlepší je sebrat svých pár švestek (pas, diplom, šperky a rodinné fotky na dvd) a co nejrych­leji z válečné zóny zmizet. Jednak tu třeba nechcete nechat nemocné rodiče a praro­diče, a jednak budete jedni ze statisíců a miliónů uprch­líku a život v uteče­neckém táboře nemusí být nutně lepší. Nenalhávejte si, jací jste v době míru odbor­níci, zkuste si zjistit, zda zrovna u vás náhodou neuklízí paní s vysokoškol­ských titulem. Navíc naše ekono­mika může zkola­bo­vat, i když bude fronta tisíce kilometrů daleko.

Energie

Počítám s naprostým výpadkem zemního plynu. Ohřev vody zajišťuje slunce, teplo dodá krb na dřevo, kterého je v okolních lesích dost. K tomu je potřeba mít terénní vůz a nějakou naftu do zásoby (šťastlivci či lépe připra­vení mají dokonce koně). Ve sporáku bych vyměnil trysky za ty na propan-butan a včas obstaral několik tlakových lahví. Elektřina možná půjde nárazově, šlo by ji uskladňovat do baterií, případně doplnit na střechu fotovol­taické panely. Ale také by bylo možné se bez ní obejít, protože svítit můžete svíčkami a vodu čerpat ručně. Ano, v neposlední řadě pitná voda. Vlastní zdroj! Užitková voda sbíraná ze střechy a z potoka. Splašky likvi­do­vané na pozemku. Ostatně ani ne před sto lety tomu nebylo jinak.

Potraviny

Už teď byste doma mohli mít potra­vi­nové zásoby na měsíc dopředu. Zahrád­kařením nebudete nikdy úplně soběs­tační, ale brambory na loupačku plus další zelenina pro zpestření by vás mohly vytáh­nout z nejhoršího. A těch pár stromů, co máte na zahradě, snad urodí nějaké ovoce.

Bezpečnost

Nepřeži­jete sami, ani v úzké rodině. Doporučuji článek, který odkazoval Martin Vích, o váleč­ných zkuše­nos­tech civilistů na území bývalé Jugoslávie. Měli to o to těžší, že byli ve městě a v jiném podnebném pásu. Nicméně přežili právě díky přátelům a širší rodině. Předpok­ládám, že v našem domě by mohlo pohodlně bydlet 15 až 25 lidí. Nejlépe, pokud by mezi nimi byli lékař (ideálně chirurg) a zdravotní sestra. Pocho­pi­telně s dostatkem zdravot­ního materiálu. Umírat se bude na obyčejné nemoci jako je průjem nebo zánět. Antibio­tika pro vás budou mít cenu zlata. Lékařské služby můžete výhodně směňo­vat. Dále bych v komuně uvítal zámeč­níka, který by se uměl starat o zbraně, či je dokonce vyrábět. Nechci nabádat k trest­nému činu, bavíme se čistě hypote­ticky, ale potře­bo­vali byste zbraň (auto­ma­tic­kou), nikoliv jedinou, a do ní munici (ve zmiňo­vaném článků doporučují do každé alespoň 2000 nábojů), abyste svůj majetek ochránili před rabováním. Předně je ale potřeba nevyč­nívat, a svým majetkem nedráždit.

Pokud by došlo až na jaderný konflikt, tak vše bude úplně jinak. Zapomeňte na roman­tické předs­tavy ze hry Fallout 2, spíš si nalis­tujte patřičnou kapitolu v knize SAS Příručka jak přežít.

Přejme si, aby stávající stávající klid vydržel na vždy!