Případ Marie Navarové, poslední kniha Arnošta Lustiga, vznikla na základě článku PhDr. Ericha Rennera. Je to příběh hodný Shakespeara, ale mistr ho psal asi jen tak na okraj. Ostatně to v rozhovoru, jakkoliv žertovně, přiznává (vzal zálohu a neměl, co psát). Chtěl jsem si tedy přečíst původní článek (Nečitelný příběh Marie Navarové), který byl knize předlohou. Bohužel vyšel pouze v regionálním tisku. S laskavým svolením autora jsem text převedl do elektronické podoby a tímto poskytuji ve formátech pdf, ePub i mobi. Poděkování patří rovněž Martinu Javorkovi, který po mně sazbu četl.

Jestliže jste si článek už stáhli a začali číst, tedy výborně. Pokud ne, tak dovolte pár slov, abych vás přesvědčil.

Zatímco jedni Češi se v rámci vojenské operace pokusili (nakonec úspěšně) zlikvidovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, třetího muže nacistické říše, tak Marie Navarová v osudný den raněnému poskytla pomoc. Ostatně podle mezinárodních konvencí se má poskytnout ošetření i nepříteli. Ovšem tím její příběh ani nezačíná, ani nekončí.

Životní příběh Marie Navarové je pro svou dobu a určitou skupinu lidí charakteristický. Někteří byli bez vlastního rozhodnutí postaveni do situace, kdy stáli na hraně mezi čestným jednáním a kolaborací. To se týkalo třeba správních úředníků, hospodářských pracovníků a dalších. Nemohli volit sebevražedné a zcela marné „hrdinství“ a některé jejich činy mohly být „poválečnými partyzány“ vykládány jako kolaborace. Často však tito lidé podlehli okupantům, někdy i touze po vlastním prospěchu a národní a občanské cti se zpronevěřili. Rozsoudit, kdy šlo o nevyhnutelný ústupek tlaku okupantů v zájmu prospět národní věci a postiženým spoluobčanům a kdy o selhání a kolaboraci, je velice těžké. Neumím to určit ani u Marie Jiřiny Navarové.

Nečitelný příběh Marie Navarové – stahujte pdf, ePub i mobi.