Případ Marie Navarové, poslední kniha Arnošta Lustiga, vznikla na základě článku PhDr. Ericha Rennera. Je to příběh hodný Shakes­peara, ale mistr ho psal asi jen tak na okraj. Ostatně to v rozhovoru, jakkoliv žertovně, přiznává (vzal zálohu a neměl, co psát). Chtěl jsem si tedy přečíst původní článek (Neči­telný příběh Marie Navarové), který byl knize předlo­hou. Bohužel vyšel pouze v regionálním tisku. S laskavým svolením autora jsem text převedl do elekt­ro­nické podoby a tímto posky­tuji ve formátech pdf, ePub i mobi. Poděkování patří rovněž Martinu Javorkovi, který po mně sazbu četl.

Jestliže jste si článek už stáhli a začali číst, tedy výborně. Pokud ne, tak dovolte pár slov, abych vás přesvědčil.

Zatímco jedni Češi se v rámci vojenské operace pokusili (nakonec úspěšně) zlikvi­dovat říšského protek­tora Reinharda Heydri­cha, třetího muže nacis­tické říše, tak Marie Navarová v osudný den raněnému poskytla pomoc. Ostatně podle mezinárod­ních konvencí se má poskyt­nout ošetření i nepříteli. Ovšem tím její příběh ani nezač­íná, ani nekončí.

Životní příběh Marie Navarové je pro svou dobu a určitou skupinu lidí charak­teris­tický. Někteří byli bez vlast­ního rozhod­nutí posta­veni do situace, kdy stáli na hraně mezi čestným jednáním a kolabo­rací. To se týkalo třeba správ­ních úředníků, hospodářs­kých pracov­níků a dalších. Nemohli volit sebev­ražedné a zcela marné „hrdin­ství“ a některé jejich činy mohly být „pováleč­nými partyzány“ vykládány jako kolabo­race. Často však tito lidé podlehli okupan­tům, někdy i touze po vlastním prospěchu a národní a občanské cti se zpronevěřili. Rozsou­dit, kdy šlo o nevyh­nu­telný ústupek tlaku okupantů v zájmu prospět národní věci a postiženým spolu­obč­anům a kdy o selhání a kolabo­raci, je velice těžké. Neumím to určit ani u Marie Jiřiny Navarové.

Nečitelný příběh Marie Navarové – stahujte pdf, ePub i mobi.