I přes zdravou míru pokory si o sobě myslím, že jsem dobrý programátor. Jsme masírováni příběhy úspěšných lidí (americký sen), kteří si svůj úspěch nepochybně vydřeli, ale jejich štěstí je jaksi upozaďováno. Malcolm Gladwell to v knize Mimo řadu, (v anglickém originálu Outliers) píše: „Tváříme se, že úspěch je jen a pouze otázkou osobních zásluh… Jejich úspěch nebyl jen jejich dílem. Byl produktem světa, v němž vyrostli.“ Sám jsem pochopitelně při četbě bilancoval, co je moje zásluha a v čem se na mě usmálo štěstí.

Citát

Lidé se nevypracovávají z ničeho. Za svůj úspěch vždy vděčíme alespoň něco málo původu či mecenášům. Může se nám zdát, že lidé , kteří rozmlouvali s králi, to dokázali jen díky svému nadání a píli. Ve skutečnosti však byli beneficienty skrytých výhod a mimořádných příležitostí a kulturního dědictví, díky nimž mohli studovat a pracovat a poznávat svět z privilegovaných pozic, jež zůstaly jiným nedostupné. Není přece jedno, kdy a kde se narodíme.

…nejvyšší dub v lese není nejvyšší jen proto, že vyrostl z nejtvrdšího žaludu, ale také proto, že jej nestínily jiné stromy, protože má kořeny v úrodné a hluboké půdě, protože jej neohlodal žádný zajíc, když byl ještě mladý a protože jej nepokácel žádný dřevorubec dřív, než stačil dospět.

Umět se narodit

Mám už odcvičeno oněch 10 000 hodin, ale Billu Joyovi nesahám ani po kotníky. Nejspíš nemám jeho talent, ale neměl jsem ani jeho příležitosti. Nestěžuji si (i tak považuji svoji dosavadní kariéru za úspěšnou). V dějinách osobních počítačů byl podle knihy důležitý rok 1975, to jsem ještě nebyl ani na houbách. Tehdy vyšel v časopise Popular Electronics článek o výjimečném stroji Altair 8800, který stál 397 dolarů.

„Pokud by člověk v sedmdesátém pátém příliš starý, měl už po studiích a místo u IBM. A jakmile nastoupil k IBM, těžko se už přizpůsoboval novým časům,“ tvrdí Nathan Myhrvold…

Pokud jste v roce 1975 měli už pár let po studiích, patřili jste ke staré gardě. Právě jste si pořídili dům. Oženili se. Dítě na cestě. Neměli jste nejmenší chuť vyměnit bizarní mašinku za 397 dolarů. Všechny narozené před rokem, řekněme 1952 tedy můžeme vyškrtnout. Ale žádoucí není ani příliš nízká věk. Ideální je chytit příležitost za pačesy hned na počátku od roku 1975, a to zkrátka nejde, když člověk ještě trčí na střední… Ideální věk byl tehdy dvacet, jednadvacet let, tzn. rok narození 1954 nebo 1955.

  • Bill Gates, 28. říjen 1955
  • Paul Allen, 21. leden 1953
  • Steve Ballmer, 24. březen 1956
  • Steve Jobs, 24. únor 1955
  • Bill Joy, 8. listopad 1954

Billy Joy tvrdil, že kdyby byl jen o fous starší a při programování by se musel potýkat s děrovacími štítky, býval by se dal raději na přírodní vědy.

Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

(Matouš 13:12, Bible21)

Můj příběh

Knihu Mimo řadu vřele doporučuji (o počítačích je tam jen jedna kapitola). Při četbě jsem přemýšlel nad štěstím, které mě potkalo a tím, jak jsem s ním naložil.

Mojí iniciací byl osmibitový počítač Commodore 64, který jsem dostal někdy v první třídě, kolem roku 1991. Štěstí bylo, že mí rodiče do něčeho takového vrazili peníze (Byl jsem jediný ze třídy, kdo měl doma počítač, a na celé základce jsem byli tenkrát asi jenom tři). Moje zásluha to, že jsem nepařil jen hry, ale zkusil i programovat (jestli tak lze pár if výrazům v basicu říkat).

Někdy v roce 1997 jsem přeskočil stroje 386 a 486, na kterých si šlo ve škole vyzkoušet talent tak, že jste naučili Karla, aby prošel bludiště. Rodiče se opět plácli přes kapsu a koupili nám sestavu AMD K5 s 8MB Ram, kde jsme provozovali Windows 95. Než jsem nastoupil na gympl, nejspíš v roce 1999, jsme dokoupili modem a ždímali z telefonní linky 33 kbps. Pokud jsem byl na internetu mimo špičku hodinu denně, stálo to majlant, matně si vzpomínám, že něco kolem 800 Kč měsíčně (zdroj?). To bylo štěstí. Moje přičinění to, že jsem páteční odpoledne místo v hospodě proseděl v učebně na kroužku, kde jsme v pascalu programovali datové struktury, hanojské věže nebo quick sort.

Na FEL ČVUT nevzpomínám rád. Zásadní pro mě ovšem bylo, že jsem na strahovských newsech našel inzerát firmy Simple Way, kde už jsem v roce 2006 čuchnul ke Springu 2.0, Hibernate a extrémnímu programování, což mi přineslo skvělý náskok. Pak už to jsou samá pozitiva a sociální jistoty.

Štěstí má člověk, který vyhraje v loterii. I když se říká, že štěstí přeje připraveným, tak to spíš označuje příležitost, kterou díky tvrdé práci plně využijete.

Pochlubte se v komentářích sami, jaké vás potkaly příležitosti a jak jste je využili, nikdo jiný to za vás neudělá.