CommitStrip.com

Jak zpívá Jarek Nohavica: „Přicházím už do let / Pána Krista / začínaj mě bolet / různá místa…“ Přečetl jsem do svých třiceti Bibli, jak kladl svým studentům na srdce Milan Kundera. Zplodil syna, postavil dům a zasadil strom. Už jsem trochu bilan­coval v jednom z minulých příspěvků Štěstí nebo osobní zásluhy. Tentokrát bych se chtěl zamyslet nad tím, co pro mě znamená pojem technical leader a jak bych mohl naložit s násle­dujícími deseti lety. Je snadné psát na blogu jak by měla vypadat ideální softwa­rová firma, člověk by však pro to měl být schopný něco udělat.

Expozice

Přiznávám, že jsem měl dost štěstí. Na samém začátku byl i jeden dětský tábor, kde jsem potkal své nejlepší přátele. Později jsem začal jezdit jako oddílový vedoucí a získal jsem tak cenné zkuše­nosti, které jsem zúročil v práci. Byl to skvělý trénink organi­zač­ních schop­ností. Tuto roli může splnit skaut, církev nebo sbor dobro­vol­ných hasičů, prostě jakýkoliv spolek, kde se otrkáte.

Nikdy jsem neměl jsem americký sen stát se ředitelem zeměkoule. Přicházelo to vždycky tak nějak samo. Nedokázal jsem mlčet, ale kromě remcání jsem i leccos udělal a najednou máte něco na starosti. Do určité míry mi to vyhovo­valo, protože jsem měl šanci věci ovliv­nit. Ovšem od jistého okamžiku to znamená méně progra­mování. Nemálo jsem se bál (a bojím) Peterova principu: „Zaměst­nanci mají tendenci postu­povat v kariéře na úroveň jejich nekom­pe­tent­nos­ti.“ Rovněž jsem si říkal: „Jsi ještě příliš mladý, na to je času dost.“ Takže jsem z velké části pokaždé vycou­val. Možná, že je to jen trapná výmluva a hlavním důvodem může být to, o čem píše Scott Berkun v článku Why you must lead or follow

Lidé se bojí přijmout roli lídra, protože to vyžaduje viditelnost a zranitelnost.

Chápu, že v jiných oborech se lidi cpou nahoru, ale kdo by chtěl opouštět progra­mování? Vždyť je tvůrčí, zábavné a velmi dobře placené. Přitom je to, přiznejme si, pohodlný život s minimální zodpověd­ností. I když se tak jmenuje moje současná formální role, nepovažuji se za lídra. Myslím si, že mám nějakou výchozí pozici a záleží, jak s ní naložím.

Dovolím si politickou paralelu. Německo si nese břímě druhé světové války, bránilo se vojen­ského angažmá a vůdcovské pozice. Navzdory tomu je teď nechtěným lídrem Evropy. Rozuměj, oni se nikam necpali, naopak my můžeme být rádi, že někdo povstal a začal jednat. Ano, třebaže chybují, připomínám slova Scotta Berkuna o tom, že lídr je viditelný a zrani­telný. V magazínu reportermagazin.cz citovali berlín­ského polito­loga Josefa Janninga z think tanku ECFR.

Kancléřka čekala vždycky tak dlouho, jak to jen šlo. Jenže když je něco potřeba udělat, udělat se to prostě musí.

Lídr


South Africa The Good News (CC BY 2.0)

Každý z nás má jistě své vzory lídrů. Za všechny jmenujme třeba Nelsona Mandelu. Jestli jste nečetli knihu Dlouhá cesta za svobodou, tak se podívejte alespoň na film Invictus. Jeho násle­dující dva citáty vyjadřují vnitřní rozpor lídra. Vedení se ujme někdo, kdo má drajv, odvahu něco udělat. Ovšem jakmile se role chopíte, měli byste se do určité míry upozadit.

Pokaždé si vzpomenu na regentovo pravidlo: vůdce, říkával, je jako pastýř. Zatímco nejhbitější kusy pospíchají dopředu a další jdou za nimi, on sám se drží za stádem. Žádný z členů stáda přitom neví, že je celou dobu někdo zezadu řídí.
Jsou chvíle, kdy musí vůdce předběhnout stádo, a s pevnou vírou, že vede své lidi správnou cestou, vyrazit novým směrem.

Jak se stát technickým lídrem

Gerald M. Weinberg mi v knize Becoming a Technical Leader nedal odpovědi, ale položil mi dobré otázky a pomohl mi formu­lo­vat, co jsem jenom tušil. Ke knize se musím ještě jednou vrátit, zatím jsem ji asi dosta­tečně nedocenil

Jednou z nejtěžších voleb technické hvězdy, ze které se stává lídr, je ztráta kontaktu s nejnovější technologií.
Pokud se váš celý tým skládá z programátorských začátečníků, vaše zkušenost vám zajistí moc, ale pokud je expertem i jiný člen týmu, budou přisuzovat vaší technické zkušenosti menší význam. V tom případě upřou větší pozornost vašim organizačním schopnostem jako sehnat extra hardware, prodloužit termín dodání nebo zajistit zajímavější projekt.

K nastu­dování doporučuji článek na blogu ThoughtWorks 5 Tips for Beeing an Effec­tive Tech Lead

  • Naučte se delegovat
  • Najděte si čas na kód
  • Vizualizujte svou architekturu
  • Věnujte čas 1:1 schůzkám s členy vašeho týmu
  • Naučte se mluvit jazykem byznysu

Pozas­tavil bych se zejména nad druhým bodem.

Role se nazývá „Tech Lead“ z určitého důvodu a je nutné, abyste si našli nějaký čas, který strávíte nad kódem. Být zatažen do kódu vám pomůže vybudovat si respekt v týmu, ale rovněž vám pomůže udržet si vaše znalosti aktuální, vědět o problémech i omezeních. Nebude­te-li trávit čas s kódem, risku­jete anti-pattern „Archi­tekt slono­vi­nové věže“, dělat technická rozhod­nutí bez porozumění jejich reálných dopadů na imple­men­taci a údržbu. Tento anti-pattern má četné vedlejší účinky včetně ztrátu důvěry vývojářů, nárůst času vývoje nových featur i nárůst neúmyslné komple­xity vašeho software.

Existuje mnoho způsobů jak si Tech Lead může najít čas na kód, ale je nezbytné, aby to byla vaše priorita. To často vede k těžkým rozhod­nutím, jak strávíte svůj čas. Delegování vám zvýší dostupný čas. Znám některé Tech Leady, kteří si blokují čas ve svém kalen­dáři, aby si během týdne vždy zajis­tili čas na psaní nebo review kódu. Znám jiné Tech Leady, kteří procházím commit logy a posky­tují zpětnou vazbu vývojářům (takové volné párové programování).

Vojáci a lékaři

Tendence udělat z vedoucích pracov­níků úředníky je i v jiných oborech. Proto si Tomáš Šebek pochva­loval pracovní náplň na misi Lékařů bez hranic v Afghánistánu

Bejt primářem tady a doma je rozdíl. S tím druhým nemám osobní zkušenost. Ale nechtěl bych to ani za nic, nakolik tu agendu chápu. Minimálně polovina práce západního primáře spočívá v nutným crcání se s papírama, manažerských povinnostech a dalších potřebných kravinách, který jsou holt tak nastavený. A ne že by to ti primáři sami chtěli. Tady je to jiný. Tady jde o medicínu. Jedinej denní papír je operační protokol. A jedinej důležitej je konečnej report z mise.

Na druhou asi záleží, jak si to každý zařídí. Profesor Jan Pirk, přednosta Kardio­centra a Kliniky kardio­vas­kulární chirurgie IKEMu, kterému je už přes šedesát, stále operuje a to až 250 krát za rok. Tak tenhle přístup se mi líbí. Ostatně zkuste v jeho citátu vyměnit slovo chirurg za programátor a slovo operování za programování.

Prostě každý chirurg, a zvlášť mladý, by operoval ve dne v noci. Pořád se mu zdá, že operuje málo.

DVIDSHUB (CC BY 2.0)

Když je řeč o lídrech, musím připo­me­nout inspi­raci armádou. V americké armádě se používá jako základní jednotka střelecký tým, kterému velí jeden z jeho čtyř členů. Tři střelecké týmy pak tvoří družstvo, to jest 12 lidí, kterému opět velí jeden člen družstva. Oceňuji na tom především dva aspekty. Předně lídr má na starosti jen tři věci (tři členy týmu, tři střelecké týmy…), takže se tomu může plně věnovat. Ale hlavně je namočený v akci, nepapíruje v zázemí. Navíc mi přijde, přestože viděno z venku, že lídry syste­ma­ticky vychovávají a dávají jim vzor.

V neposlední řadě bych doporučil Dagiho článek Co má společ­ného voják blátošlap s vývojářem lopatou. Popisuje v něm mimo jiné klíčový okamžik vylodění v Norman­dii, kde svou roli sehrál generál Norman Cota.

Je to skoro neuvěři­telné, že v soukolí události, do kterých je zapojeno několik desítek tisíc lidí, hraje roli a je zrnkem na misce vah jeden člověk a jeho iniciativa.

Závěr

Nevychází mi z toho podrobný plán, ale je pro mě důležité, že jsem se zamys­lel. Chtěl bych mít vliv na technická rozhod­nutí, tudíž pro to musím něco udělat, ale nechci se nechat zavalit administ­ra­tivou a vzdát se progra­mování. A jak to máte vy?

Související