IT je zlatý důl. Není tedy divu, že už před nějakým časem vypukla zlatá horečka ve formě startupů. Abych citoval článek Úvod do profese.

Každý znal programátora, který vydělal miliony. Každý znal programátora, který prodělal kalhoty.

Každý jistě slýchává jedno ze dvou (ne-li rovnou obě) pokušení ďábla, který našeptává:

  • Ve své firmě bych to dokázal lépe, než jak to řídí ti amatéři tam, kde jsem zrovna zaměstnaný.
  • Běž a vydělej pořádné prachy.

Následuje pojednání, které by mi mělo připomínat, že nechci zakládat firmu a proč. Pravidelně se k tomu musím vracet, abych nezapomněl.

Proč nezakládat vlastní firmu

Peterův princip se zmiňuje spíš anekdoticky ve spojitosti, když chcete z programátora udělat projekťáka. Ale když má programátor ambice být podnikatelem, tak na to najednou zapomene. Dobrý programátor neimplikuje dobrého podnikatele.

Byl jsem u raných začátků dvou firem, takže jsem měl příležitost trochu nahlédnout pod pokličku. A není to, co bych chtěl zrovna dělat. Cashflow, cashflow a zase cashflow. Nabírání a vyhazování lidí. Nájem kanceláří, pořádek v licencích a konektivita k internetu. Daně, účetnictví a výkazy pro statistický úřad. Shánění zakázek, politické tanečky se zákazníky a mnohé další. Zkrátka, přestanete dělat to, v čem jste byli dobří, a zahltí vás spoustu nových a pro mě mnohdy nezajímavých agend.

Hezky to shrnul Jan Tichý ve své přednášce 15 důvodů, proč si nezakládat vývojářskou firmu. Když se ho na konci zeptali, jestli by to toho šel znovu, tak odpověděl, že dnes by si spíš vybral cestu posilování vlastní osobní značky.

Co je potřeba pro globální úspěch

Na konferenci Devel.cz mluvil i Jakub Nešetřil, zakladatel Apiary. Aby bylo jasno, moc mu ten úspěch přeju a hrozně jim fandím. Na Jakubovi je mimo jiné sympatické, že je pokorný a v duchu knihy Mimo řadu zdůrazňuje, že měli štěstí.

Z publika padl velmi zajímavý dotaz, zda je možné uspět na světovém trhu s českou garážovou firmou bez peněz investorů. Jakub to moc hezky shrnul. Je to romantická představa, srdeční záležitost, teoreticky možná. Kdybyste měli jedinečný nápad, perfektní technické provedení a třeba roční náskok, stejně vás od určitého okamžiku začnou kopírovat s řádově větším rozpočtem, i kdyby měl být jen na marketing. Jako úspěšnou firmu takového typu uvedl GitHub. Přesto vyjádřil pochyby, že kdyby si bývali vzali peníze investorů, mohli být dnes úplně jinde.

Osobně jsem si z toho odnesl, že nemám náturu shánět investice na pákový efekt. Připomínám, že v Apiary získali 200 milionů korun.

Nicméně, abych vás úplně neodrazoval. Jakub říkal, že jestli své myšlence věříte, věnujte tomu tři měsíce svého života naplno a buď se to chytne nebo ne. V IT je téměř nulová nedobrovolná nezaměstnanost a práci snadno seženete (prý do týdne). K tomu bych dodal: Jak moc si věříte? Vezměme cenu ztracené příležitosti, ať se to dobře počítá, řekněme 300 tisíc korun na platu konzultanta. Takový dražší lístek do loterie. Ještě vám to stojí za to? Jistě, vždycky se při tom něco naučíte, já jen, jak moc si toho ceníte. Osobně jsem si myslel, že člověk potřebuje na rozjezd tak alespoň 5 milionů korun (na rok a nebudete sami) a to už mi přijde dost peněz.

Svět investorů

Paula Grahama mám rád, ostatně přeložil jsem dva jeho články ( Přebal Javy a Hackeři a malíři). Bývalý programátor, dnes investor stojící za akcelerátorem Y Combinator. Nedávno publikoval článek Economic Inequality, který Holly Wood posloužil ke kritice světa Silicon Valleys v článku Paul Graham has accidentally explained everything wrong with Silicon Valley’s world view. Vyčítala mu, že nerozebírá skutečnost, že lidé jako on rozhodují o tom, kam poputuje kapitál. Že to není demokratické, ale plutokratické, jelikož se podřizují posudku lidí jako Paul Graham. Dává tomu etický rozměr. Vadí ji, že cenu určuje trh a že třeba, podle ní, hloupý projekt Peeple byl oceněn na 7,6 milionů dolarů zatímco učitel si nemůže dovolit splácet studentskou půjčku a zároveň platit nájem. Upozorňuje, že cena lidského života byla vyčíslena na 129 tisíc dolarů až několik miliónů. Klade si otázku, zda firmy jako Candy Crush Saga mají skutečně hodnotu tisíce lidských životů.

Závěr

Cením si podnikatelů jako Baťa nebo Musk, kteří navíc tvoří skutečné hodnoty. Přesto bych nikomu nevyčítal, že se kolem podnikání točí prachy. Americký sen je to, co lidi táhne. Pravda, vzniknou občas kraviny, ale dostane se i na skutečný pokrok. Počítač už porazil člověka ve hře Go a věřím, že i na ten Mars doletíme. S čím přijde váš startup? Já nic podobného zakládat nebudu, raději bych se k někomu takovému připojil. A na něco obyčejnějšího se mi nechce plýtvat mým úsilím, nač tedy zakládat firmu?

Související