IT je zlatý důl. Není tedy divu, že už před nějakým časem vypukla zlatá horečka ve formě startupů. Abych citoval článek Úvod do profese.

Každý znal programátora, který vydělal miliony. Každý znal programátora, který prodělal kalhoty.

Každý jistě slýchává jedno ze dvou (ne-li rovnou obě) pokušení ďábla, který našeptává:

  • Ve své firmě bych to dokázal lépe, než jak to řídí ti amatéři tam, kde jsem zrovna zaměstnaný.
  • Běž a vydělej pořádné prachy.

Násle­duje pojed­nání, které by mi mělo připomínat, že nechci zakládat firmu a proč. Pravi­delně se k tomu musím vracet, abych nezapom­něl.

Proč nezakládat vlastní firmu

Peterův princip se zmiňuje spíš anekdo­ticky ve spoji­tosti, když chcete z programátora udělat projekťáka. Ale když má programátor ambice být podni­ka­te­lem, tak na to najednou zapomene. Dobrý programátor neimpli­kuje dobrého podnikatele.

Byl jsem u raných začátků dvou firem, takže jsem měl příleži­tost trochu nahléd­nout pod pokličku. A není to, co bych chtěl zrovna dělat. Cashflow, cashflow a zase cashf­low. Nabírání a vyhazování lidí. Nájem kanceláří, pořádek v licen­cích a konek­ti­vita k inter­netu. Daně, účetnictví a výkazy pro statis­tický úřad. Shánění zakázek, politické tanečky se zákaz­níky a mnohé další. Zkrátka, přesta­nete dělat to, v čem jste byli dobří, a zahltí vás spoustu nových a pro mě mnohdy nezajímavých agend.

Hezky to shrnul Jan Tichý ve své přednášce 15 důvodů, proč si nezak­ládat vývojářskou firmu. Když se ho na konci zeptali, jestli by to toho šel znovu, tak odpověděl, že dnes by si spíš vybral cestu posilování vlastní osobní značky.

Co je potřeba pro globální úspěch

Na konfe­renci Devel.cz mluvil i Jakub Nešetřil, zakla­datel Apiary. Aby bylo jasno, moc mu ten úspěch přeju a hrozně jim fandím. Na Jakubovi je mimo jiné sympa­tické, že je pokorný a v duchu knihy Mimo řadu zdůrazňuje, že měli štěstí.

Z publika padl velmi zajímavý dotaz, zda je možné uspět na světovém trhu s českou garážovou firmou bez peněz inves­torů. Jakub to moc hezky shrnul. Je to roman­tická předs­tava, srdeční záleži­tost, teore­ticky možná. Kdybyste měli jedinečný nápad, perfektní technické prove­dení a třeba roční náskok, stejně vás od určitého okamžiku začnou kopírovat s řádově větším rozpoč­tem, i kdyby měl být jen na marke­ting. Jako úspěšnou firmu takového typu uvedl GitHub. Přesto vyjádřil pochyby, že kdyby si bývali vzali peníze inves­torů, mohli být dnes úplně jinde.

Osobně jsem si z toho odnesl, že nemám náturu shánět inves­tice na pákový efekt. Připomínám, že v Apiary získali 200 milionů korun.

Nicméně, abych vás úplně neodra­zo­val. Jakub říkal, že jestli své myšlence věříte, věnujte tomu tři měsíce svého života naplno a buď se to chytne nebo ne. V IT je téměř nulová nedob­ro­volná nezaměst­na­nost a práci snadno seženete (prý do týdne). K tomu bych dodal: Jak moc si věříte? Vezměme cenu ztracené příleži­tosti, ať se to dobře počítá, řekněme 300 tisíc korun na platu konzul­tanta. Takový dražší lístek do loterie. Ještě vám to stojí za to? Jistě, vždycky se při tom něco naučíte, já jen, jak moc si toho ceníte. Osobně jsem si myslel, že člověk potře­buje na rozjezd tak alespoň 5 milionů korun (na rok a nebudete sami) a to už mi přijde dost peněz.

Svět investorů

Paula Grahama mám rád, ostatně přeložil jsem dva jeho články ( Přebal Javy a Hackeři a malíři). Bývalý programátor, dnes investor stojící za akcelerátorem Y Combinator. Nedávno publi­koval článek Economic Inequality, který Holly Wood posloužil ke kritice světa Silicon Valleys v článku Paul Graham has acciden­tally explained everything wrong with Silicon Valley’s world view. Vyčítala mu, že neroze­bírá skuteč­nost, že lidé jako on rozho­dují o tom, kam poputuje kapitál. Že to není demokra­tické, ale plutokratické, jelikož se podři­zují posudku lidí jako Paul Graham. Dává tomu etický rozměr. Vadí ji, že cenu určuje trh a že třeba, podle ní, hloupý projekt Peeple byl oceněn na 7,6 milionů dolarů zatímco učitel si nemůže dovolit splácet student­skou půjčku a zároveň platit nájem. Upozorňuje, že cena lidského života byla vyčís­lena na 129 tisíc dolarů až několik miliónů. Klade si otázku, zda firmy jako Candy Crush Saga mají skutečně hodnotu tisíce lidských životů.

Závěr

Cením si podni­ka­telů jako Baťa nebo Musk, kteří navíc tvoří skutečné hodnoty. Přesto bych nikomu nevyč­ítal, že se kolem podnikání točí prachy. Americký sen je to, co lidi táhne. Pravda, vzniknou občas kraviny, ale dostane se i na skutečný pokrok. Počítač už porazil člověka ve hře Go a věřím, že i na ten Mars doletíme. S čím přijde váš startup? Já nic podob­ného zakládat nebudu, raději bych se k někomu takovému připo­jil. A na něco obyčej­nějšího se mi nechce plýtvat mým úsilím, nač tedy zakládat firmu?

Související