Co nemáš v hlavě, máš v nohách
Soutěž a dětský tábor Pikomat pro mě znamená hodně. Jako dítě jsem tábor zbožňoval, takže bylo nasnadě, že jsem začal později jezdit jako vedoucí. Kdysi jsme mívali bloček s pravidly jednotlivých her, teď lovíme v paměti. Za prvé se chci podělit o „naše“ vypečené hry s vámi, za druhé bych nerad, aby se na některé hry zapomnělo. Začněme jednoduchou hodně běhací. (Mimochodem, při těchto hrách se můžou vyblbnout i dospělí)
Vytyčí se trasa (ústní popis/označení krepáky). Po trase se rovnoměrně rozmístí vedoucí - stanoviště. Vzdálenost mezi stanovišti a jejich počet určují délku trvání hry a její fyzickou náročnost. První vedoucí vysílá děti v časových intervalech, čas startu si zapisuje. Dítě doběhne na první stanoviště, tam dostane otázku. Pokud na ni zná odpověď dostane další (na každém stanovišti celkem tři). Nezná-li odpověď či se spletl (na odpověď má pouze jeden pokus), běží zjistit správnou odpověď na předchozí stanoviště. Odpoví-li správně všechny odpovědi na stanovišti, postupuje na následující stanoviště. V cíli (cíl může být shodný se startem; může ještě ale nemusí zadávat otázky) je mu zapsán čas doběhu. Kdo stihl trasu v nejkratším čase, vyhrál. Jak praví přísloví: „Co nemáš v hlavě, máš v nohách.“ Hru tedy nutně nevyhrávají fyzicky nejsilnější jedinci.
Cílem hry není děti odrovnat (tedy trochu ano :-), musí je to bavit. Na otázky by tedy měly znát odpovědi. Výběr otázek je na vás. Osvědčily se encyklopedické znalosti, otázky z pohádek… Vhodné jsou i táborové:
- Co jsme měli včera k obědu?
- Seřaďte oddílové vedoucí podle věku!
- Skutečné jméno ‘táborová přezdívka’?
Vězte, že zapeklitá je i otázka: „Co je dnes za den?“
Příprava hry spočívá ve vymyšlení otázek a jejich sepsání. Na každém stanovišti musí být kromě tří otázek ještě odpovědi na otázky následujícího stanoviště.