Jedná se asi o naši nejoblíbenější noční bojovku. Cílem hry je sfouknout soupeřovu svíčku a zároveň chránit svou. Nemusím snad podotýkat, že se hraje bez svítilen.

Každé družstvo(počet družstev nehraje roli) dostane jednu svíčku, nejlépe hřbitovní, a velkou sklenici od okurek, do které svíčku vloží, aby nezapálili louku či les (řídký, aby byl průchozí i za tmy). Každý hráč má pouze jeden život. O ten přijde dotykem nebo pokud protihráč vyřkne jeho jméno (zároveň se tak ovšem vydává všanc, že ho někdo po hlase pozná). Pokud se mi podaří sfouknout svíčku některého družstva, křikem to oznámím, protože toto družstvo okamžitě končí hru a všichni jeho hráči přišli o život.

Může dojít ke sporným situacím, například pokud se protihráči navzájem dotknou v jeden okamžik. V takovém případě se v poklidu rozejdou aniž by ztratili život. Nejvíce dohadů bývá ohledně okamžiku sfouknutí svíčky. Proto je dobré domluvit se na kruhu zhruba o poloměru 1,5 metru v okolí svíčky, kde se nesmí pohybovat obránci. Pakliže se přiblíží útočník na dosah svíčky, má klid na sfouknutí a nedochází tak ke sporům.

Jak už bylo řečeno, nejvhodnějším terénem je louka s vysokou trávou nebo prostupný les. Noc by neměla být příliš tmavá, aby se dalo pohybovat i za tmy, ale ani příliš světlá - úplněk je naprosto nevhodný.