Fyzicky náročná aktivita a současně výchovná hra. Slouží na oslavu lidského vzepětí k záchraně lidských životů a zároveň oslava důležitosti očkování při příležitosti připomenutí epidemie záškrtu v roce 1925 v aljašském městě Nome.

Výchovný cíl

Seznámit s historií závodu Iditarod, důležitosti očkování a představit hrdinství a úsilí vynaložené na záchranu lidských životů.

V neposlední řadě fyzicky vyčerpat hráče.

Pomůcky a materiál

  • boby nebo sáně
  • lano
  • injekční stříkačka (naplněná třeba čajem) nebo jiná rekvizita reprezentující sérum

Symbolický rámec (Motivace)

Kartograf připravující mapu Aljašky napsal k městu Nomen (latinsky jméno), protože neznal jeho název a potřeboval jej do mapy ještě doplnit, avšak pak na to zapomněl a latiny neznalý tiskař slovo s malou chybou vysázel do podoby Nome.

V roce 1925 (skoro před sto lety, krátce po založení naší Československé republiky) propukla ve městě Nome epidemie záškrtu (těžká angína), na který zemřelo několik dětí (roku 1946 bylo u nás zavedeno povinné očkování a onemocnění téměř vymizelo). Doktor Welch poslal radiotelegram s žádostí o sérum. Tehdy sice již existovala letadla, ale v zimě se tam nedokázala dostat. Sérum poslali vlakem do nejbližšího možného města Nenana. To bylo ovšem stále 1085 km daleko (zhruba jako cesta kterou urazíme autem k moři do Chorvatska). 20 musherů a 150 tažných psů překonali vzdálenost během pouhých 5 a půl dne za tuhých mrazů dosahujících až −46 °C.

Nejslavnější je musher Gunnar Kaasen a jeho pes Balto, protože dorazili do města. Nejobtížnější a nejnebezpečnější část ale zdolával Leonhard Seppala se psem Togo. Překonali i zamrzlé moře.

Na počet se jezdí závod Iditarod (znamená v jazyce domorodých Athabasků „vzdálené místo“).

Obsah programu

Představení příběhu a celé historie. Ukázat fotografie musherů a psů (viz zdroje). Projít si mapu Aljašky. Pak proběhnout samotnou štafetu. Nakonec poděkování za záchranu života a podání séra a veliká oslava.

Reflexe

Nemusíte na to nutně přivádět řeč, ale je možné, že se neočkované děti ozvou sami od sebe. Ctěme princip bezpečného prostředí, není třeba nikoho ostrakizovat, nicméně je to ideální příležitost vysvětlit, že neočkovaní těží z toho, že většina je očkovaná. Očkování (proti záškrtu) je povinné (což potvrdil Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku) ale silou ho nikdo nevymáhá (ale na tábory, které jsou zotavovací akcí se nedostanou). V kontrastu je právě případ Nome, kdy kvůli léku lidé nasazovali život pro záchranu jiných, zatím co dnes povinné vakcíny někteří odmítají (na základě judikatury Ústavního soudu ČR, lze uplatnit „námitku sekulárního svědomí“, viz zdroje).

Bezpečnost

Pozor na omrzliny a podchlazení, neomotávat lano kolem končetin.

Metodické poznámky

Celý příběh lze představit během deseti minut včetně ukázání fotografií i mapy. Případně lze natáhnou o čtení Batličkovy povídky a jiných zdrojů. Stejně tak jde zkrátit či prodloužit trasu, na které lze strávit 30 až 60 minut (pro starší děti lze prodloužit; vyzkoušeno hodinu s prvňáky)

Potřeba zasněžená krajina (stačí pár centimetrů), skvělou atmosféru má hra za tmy.

Všichni jsou psi (nezapomene štěkat) až na jednoho, který hraje mushera opatrujícího sérum (nezapomene psy pobízet a budovat atmosféru). Postupně se vystřídají (klidně několikrát). Nakonec sehrajeme scénku a všem „sérum podáme“.

Zdroje