Dva a půl roku stavby (částečně) svépomocí, počítáno od výkopu. Rok a půl bydlení u rodičů. Ale už bydlíme v novém. Ovšem připomínám bonmot: Deset let dostavujete, pak si dáte rok pauzu a začnete opravovat
Nashromáždilo se mi pár poznámek ohledně toho, jak se dokončuje a zařizuje dům. Třeba se budou někomu hodit. Půjdu většího detailu než jen: Věci stojí víc a trvají déle, než jste si původně plánovali
Pár drobných poučení ze stavby
Elektrikářské krabice je lepší centimetr utopit než aby milimetr koukaly a bylo nutné je brousit. K vaně si přiveďte zemnící vodič, ačkoliv jste původně plánovali akrylátovou. Návrh kuchyně si nechte vypracovat včas, ještě před omítkami. Vím, že když v rukách držíte cihly, myslíte na jiné věci, ale ušetří vám to starosti s přesekáváním. Dilatační pásy podlah používejte co nejvyšší, protože s anhydritem dost nacákají. K požárnímu čidlu si přiveďte signalizační vodič pro připojení se zabezpečovačkou. A když už mluvím o zabezpečovačce, rozmyslete si rozmístění nábytku předem, ať nemusíte čidla přemísťovat. Vrtáte-li do stropu, používejte ochranné brýle, oči máte jen jedny.
Velký výběr
Nejspíš jste již slyšeli naříkání lidí, kteří stavěli před revolucí, že tenkrát nic nebylo. Dnes je vše a je toho moc, až vás může tolik možností paralyzovat (měl o tom pěknou TED přednášku Barry Schwartz - Paradox volby). Jak z toho všeho vybrat a ještě navíc vkusného? Bernhard Roetzel píše v knize Opravdový gentleman, sice o módě oblékání, ale má to obecnou platnost:
Dobrý styl nikomu nespadl do klína a jen málokdo vyrůstá v takovém prostředí, kde by do sebe nasával vkus s takovou samozřejmostí jako vše ostatní. Stejně jako většina z nás neměla jako děti nejkrásnější a nejdražší kalhoty a v dospívání si nezaplnila šatník obleky a košilemi šitými na zakázku, nejkvalitnějšími kravatami a hlavně botami.
Můžou vám s tím pomoc architekti. O jejich důležité roli jsem již psal v předchozím dílech. Ostatně posoudit můžete sami na návrzích koupelny.