Vyřadil jsem šestnáct let starou Fiestu (s moc pěkným motorem 1,4 16V) a hledal za ni náhradu. Může se zdát, že aut je dost, ale měl jsem problém si vybrat. Nová auta nejsou moc dostupná. Kromě toho, že se na ně čeká, tak výroba některých modelů dojela a nová generace ještě nezačala a tak dále. Dovoz mladších ojetin v letošním roce kvůli epidemii taky vázne. Vybral jsem si nakonec nový sedmimístný Peugeot Rifter (podrobněji někdy příště). Sedmimístný proto, že se třemi dětmi už mi jednak nezbývalo místo pro babičku a jednak upotřebím na víkendové skautské výpravy s naším oddílem. Nikdy jsem si nemyslel, že budu mít francouzské auto, ale nové vyjde levněji než tři roky starý Sharan. To se odmítá těžko. Nehledě na to, že jsem sháněl benzínový motor, protože jezdím i krátké vzdálenosti. Naftový motor jsem nechtěl trápit (a taky dieselgate spolu s kontrolou emisí) a s tankováním CNG je u nás potíž. Údajně kvůli celkovým povoleným emisím a případným pokutám už automobilka nechtěla do ČR můj vůz do konce roku pustit, čímž tedy prodejce nemohl dodržet smluvený termín předání, takže jsem alespoň dostal k dispozici náhradní vůz Peugeot 5008, se kterým jsem najel něco málo přes tisíc kilometrů a tady jsou moje dojmy.

Kdo mě znáte, víte, že nejsem žádný petrolhead ani závodní jezdec, spíš umírněný rodinný řidič (nebo si to o sobě alespoň myslím). To abych vysvětlil, jakýma očima na vůz koukám. Vy tedy můžete mít úplně jiné nároky.

Motor

Jak jsem předeslal, požadoval jsem benzínový motor, což samo o sobě dost aut vyřadilo (vodík nebo elektřina pro mě a pro tuhle kategorii aut dneska ještě nedává smysl). Na tak velké auto jsem vybíral ten nejsilnější, který byl k mání. Ehm, tak tady je to 1,2 litrový přeplňovaný tříválec. Cože? Dobře, nerozumím tomu, tady pěkné vysvětlení, že v první generaci to byl velký problém, teď už snad vychytali největší mouchy: Motory skupiny PSA 1.0 VTi, 1.2 VTi a 1.2 PureTech. Opravdu je tříválec zlo?

Půjčenou 5008 jsem dostal s tím samým motorem, co bude v Rifteru.

Tento nejsilnější motor se dodává pouze s automatickou osmistupňovou převodovkou. Kterou bych býval mít nemusel, ale velmi rychle se na ni zvyká. Řadí svižně (podle sešlápnutí pedálu „uhádne“ jestli zrovna chcete předjíždět) a v porovnání s manuálem v přeplňované fabii jsem za to vlastně rád, protože bych se asi dlouho přeučoval, že musím držet motor pořád v otáčkách. Z uživatelského hlediska se mi líbilo pádlo, kde z neutrálu (N) nebo parkování (P) na jednu pozici řadíte vpřed (D) nebo zpátečku (R) a zároveň z libovolného stavu na jeden stisk P.

Auto bylo vybaveno kontrolou trakce (grip control). To jsem neměl moc šanci vyzkoušet. Blátivá lesní cesta k horské chatě dobrý, ale zajímal by mě i výsledek v zimě na sněhu.

Nad papírovým výkonem 96 kW/130 koní (při 5000 otáčkách, které asi nikdo netočí) se mnozí pozastavovali, zda to není na tak velké auto málo. Bacha, jsme hodně zhýčkaní. Jak říkám, nejsem závodní jezdec, bezpečnou rezervu po nouzové manévry vítám, ale do takové Caravelly se dával motor s 85 kW. Když to srovnám se svojí Toyotou Avensis, atmosférických 1,8 litru, 108 kW (při 6400 otáčkách, které asi nikdo netočí), tak mi papírově slabší přeplňovaný tříválec přijde silnější a svižnější. Dva převodové stupně navíc tomu určitě taky pomáhají.

Samozřejmě úplně jinou parádu uděláte, pokud si s tím samým motorem vezmete model 308.

Systém start-stop bude pravděpodobně potíž v každém nově vyrobeném autě. Dneska to jde zatím vypnout (musíte nastavovat po každém startu motoru), ale zlí jazykové tvrdí, že do budoucna tahle možnost nebude vůbec k dispozici. Co s tím? Po záruce přečipovat? Jaký má systém start-stop dlouhodobý dopad na životnost motoru vašeho auta?

Člověk nakonec nemusí být expert, aby si domyslel, že motoru nemůže dělat dobře, když jej půlmilionkrát nastartujete a vypnete.

Tisíc kilometrů rozhodně není reprezentativní vzorek, ale na dlouhou vzdálenost jsem sám dokázal jet za zhruba 6,7 litrů na sto kilometrů. S plně naloženým autem na víkend za přibližně 7,8 litrů. Krátké pojížďky se studeným motorem lezou k 10 litrům. Myslel jsem, že podrobnější výsledky vylezou z mobilní aplikace MyPeugeot, ale to je něco příšerného. Nepodařilo se mi pořádně spárovat (na poslední chvíli se tam pár jízd objevilo). V jiném autě jsem zkoušel i updatovat firmware, ale bez zlepšení. Ještě jsem se hrozil, jestli se citlivé údaje o jízdách nesynchronizují na server, ale dušují se, že to zůstává lokálně (síťový provoz jsem nekontroloval).

Karosérie

SUV auta se mi nelíbí a přijde mi to divná módu. Zdánlivě terénní auto se zbytečně vysokým těžištěm. Ovšem vyšší podvozek musím ocenit při parkování mimo silnici. O tom bych si se zmiňovanou Toyotou Avensis mohl nechat leda tak zdát.

Ladění podvozku jsem na okreskách (s všudypřítomnými výtluky) ocenil.

Interiér a vybavení

Můj hlavní požadavek byl na sedmimístnou variantu. 5008 je opravdu velká nouzovka. V sedmi si nevezmete možná ani batohy na jednodenní výlet nebo budete muset alespoň některé držet na klíně. Ve druhé řadě umí tři samostatná sedadla.

Ovládání klimatizace je krávovina non plus ultra. Za to bych designéry a manažery nechal lámat v kole. Ovládá se na dotykovém displeji, takže chybí haptická odezva. Kolik kvůli tomu bude bouraček, že někdo ladil za jízdy?

Palubovka je digitální, tzv i-Cocpit. Můžete si ho nastavit jak potřebujete, to ano, ale když něco přepínáte, tak čekáte několik vteřin, než doběhne animace (to jako proč?).

Kontrola vybočení není stavěná na české okresky, furt pípá, ovšem alespoň nesahá do řízení.

Musím pochválit světlomety.

Snad v každé recenzi hanili hranatý volat, ale ten jen hrozně vypadá, v ruce dobrý.

Jsem paranoidní, takže mám v každém autě hasičák (tedy asi hlavně pro ostatní než pro sebe, ale co už). V kabině je tedy milion přihrádek, ale aby tam člověk někam bezpečně uložil hasičák (rozuměj, aby vás to při nehodě nezabilo), to je celkem potíž. Dvoukilový bez šance, nakonec jsem nacpal do středového tunelu kilovou náplň.

V autě funguje připojení iPhone CarPlay přes kabel. Což tedy byla taky potíž. Kvůli předpisům musíte mít povolené hlasové ovládání. Proti tomu nic nemám. V návodu to nějak popsané bylo, ale pořádně jsem tomu nevěnoval pozornost. Tady bych kladl vinu jak autu, tak telefonu, kde klidně mohla vyskočit hláška: „Vidím, že ses připojil, ale zapni si Siri.“ Dost by mi to bývalo ušetřilo trápení.

Nesžil jsem se s ovládáním směrovek. Přišlo mi citlivé, dokázal jsem zavadit při přepínání dálkových světel. A hlavně mi vadilo na můj vkus poměrně dlouhé doblikávání, kdy se směrovky nevypnout hned. To je problém ve složitých křižovatkách, kde krátce po sobě měníte směr, nebo když spustíte směrovku omylem.

Závěr

Byť jsem některé aspekty silně kritizoval, celkově jsem byl s autem Peugeot 5008 spokojený. Sedmimístná varianta je opravdu nouzová a spíš bych ji nedoporučoval. Ač SUV nehovím, oceňuji vyšší podvozek. Největší obavy jsem měl z motoru, ale ten spolu s převodovkou velmi předčil moje očekávání. O spolehlivost samozřejmě nemůžu zatím říct nic. Ovšem navnadilo mě to, že by motor a převodovka nemusely být debakl ani v Rifteru.