Cubetto

Začal jsem s kroužkem programování pro děti (o tom až někdy příště), proto jsem s radostí vyrazil na konferenci učIT jinak o výuce informatiky, na kterou mě upozornil Martin Javorek na svém twitterovém účtu @programohrajeme (moc pěkná kurátorská práce ohledně výuky programování, vřele doporučuji). Sepsal jsem pár poznámek, ale rozhodně nepokrývám vše, co bylo možné vidět a slyšet. Nejde ani o výběr toho nejdůležitějšího, ale toho, co se ke mně dostalo.

Keynote

Konferenci zahájil Patrick Zandl, který mluvil o tom, že především nemáme v dětech zabít vášeň. Dále apeloval na to, aby se neučil Word. Zdůraznil, že strukturované myšlení pomáhá a výuka programování k němu přirozeně vede. Nejsou ani tak důležité konkrétní programovací jazyky, protože za patnáct let, až děti vylezou ze školy, už budou existovat jazyky úplně jiné. Připomněl příběh Steva Jobse, kterak ve firmě Apple zúročil svoji znalost typografie. Nikdy nevíte, k čemu vám ta znalost bude. Nakonec si přál šťastné vzdělávání dětí v této zemi.

Přednášky

Aj Informatiky je možné sa dotknúť!

Martin Cápay ukazoval aktivity bez počítače. Vybral například převod binárních čísel, důvěryhodnost posílání zpráv po síti a symetrické i asymetrické šifrování za použití zamčených truhliček. Zaujalo mě možné využití třídění z CS Unplugged například v dějepisu. Největší přínos pro mě měla aktivita domečku z Lega (respektive asi z Chevy), kdy v trojici byl jeden stavitel, jeden posel (který nemohl stavět, model neviděl) a jeden pozorovatel (na druhé straně místnosti, mluvil s poslem, viděl model). Měli za úkol postavit domeček podle vzoru, přičemž cílem cvičení bylo ukázat, jak obtížná je komunikace. Moc pěkné, lze použít i v zimě ve skautské klubovně. Ocenil bych, kdyby své aktivity někde sepsal (proč to ještě není, vysvětlím níže).

stavění domečku

Czechitas

Pavla Randáková představila organizaci Czechitas. Pro mě byla nejdůležitější diskuse o tom, proč programuje tak málo holek. V kroužku to mám tak půl na půl, ale jedná se o první stupeň, údajně se to zlomí kolem jedenáctého roku. Z publika jsem si odnesl tip na knihu Unlocking the Clubhouse: Women in Computing (Jane Margolis), musím si přečíst.

Jak učit řešit problémy

Kateřina Parvonič mi přiblížila, jaký je didakticky rozdíl mezi úkolem a problémem. Problém je něco, co je subjektivně nové. Rovněž jsem si ujasnil, co to je vůle k řešení. Mrzí mě, že děti v mém kroužku moc neláká vyřešit úlohu na co nejméně kroků. Ale uvědomil jsem si, že v dané chvíli je pro ně větší motivace dostat se do dalšího kola za každou cenu. Takže už mě to tolik netrápí. Ostatně minimální počet kroků už stejně řešíme pomocí turecké želvy tospaa.

Jednota školských informatiků

Nejsem učitel. Školství se mě dotýká tak, že jsem aktivní rodič dětí školou povinných, takže jsem uvítal představení Jednoty školských informatiků (JSI). Beru je jako profesní organizaci, která kope za lepší informatiku, kušuje do práce ministerstva školství a hlídá plnění strategie digitálního vzdělávání.

Hodnocení strategie digitálního vzdělávání k 1. 3. 2018, zdroj: jsi.cz

JSI stojí i za aktivitou informatici informatikům a myšlenkou buněk, kde by se měli učitelé sdružovat, pravidelně se scházet a sdílet zkušenosti. JSI má i rozpočet na to, aby buňkám nakoupili třeba roboty, které si budou v rámci buňky půjčovat.

Informatické aktivity bez počítače

A ještě jednou cvičení CS Unplugged (to říkám v dobré slova smyslu; důkaz, jak kvalitní je to zdroj), konkrétně lodě. Jiří Vaníček je výborný lektor, nádherná ukázka toho, jak zvládnout hodinu a žáky, jaké klást dotazy atd. Nenásilně dostal lidem pod kůži rozdíl mezi neuspořádaným seznamem, setříděným seznamem a hash mapou (aniž by takové ošklivé slovo vůbec vyslovil). I ty složitější aspekty příkladu zvládne na druhém stupni, přičemž mně na pracovní pohovory občas chodí programátoři, kteří dané problematice nerozumí.

Stihli jsme ještě jednu úlohu obec Blátov. Šlo o teorii grafů a minimální kostru. Ovšem opět nepadla tato nezábavná slova. Žáci, totiž my, museli vymyslet řešení, ke kterému jsme se nějak intuitivně dostali. Pak jsme ale měli řešení vysvětlit, aby z toho vznikl algoritmus, podle kterého by někdo mohl postupovat. Dost jsem se u toho zapotil a vlastně jsem to nedokázal. Pěkné cvičení (pro druhý stupeň)! Na Borůvkův algoritmus jsem si nevzpomněl, musel jsem si ho oživit, ale v tom gró cvičení vůbec nebylo.

Minecraft

Od představení Minecraftu pro základní školy jsem si hodně sliboval, jelikož Minecraft úlohy na code.org byly na kroužku populární. Z pohledu kroužku programování mě to zklamalo, jde o mechanické stavění bez možnosti skriptování. Nicméně z pohledu výuky informatiky rozhodně lepší než Word (edit: programovat by mělo jít v Code Builderu). Irena Vajen ukazovala, jak se žáky postavili svoji školu i Bradavice, děti se naučí komunikovat, plánovat atd. Minecraft stojí 5 dolarů na žáka a rok. Pokud nevíte, jak začít, tak kidscodr.cz natočil instruktážní videa nebo můžete jít přímo na stránky education.minecraft.net.

cryptomania.cz

Firma cryptomania.cz zdánlivě nesouvisí s informatikou, ale jejich šifrovačky právě rozvíjejí strukturované myšlení. Přijde mi dobré na jejich hře postavit výlet druhého stupně základní školy. Jo a pro školy slibovali slevu, tak si o ni nebojte napsat. Zkusit můžete jejich ukázkovou hru zdarma Poznej Baroko.

galaxycodr.com

Ve výuce nemusíme být odkázáni jen na code.org. Na Slovensku vzniká zajímavá hra galaxycodr.com. Pro mě to má zatím dvě překážky. Za prvé bych potřeboval přeskočit úvodní jednoduché úlohy, které by už moje děti nudily, a dostat se rovnou k těm zajímavějším. Za druhé je to slovenština, která bude bohužel pro malé české děti bariérou. Mám slíbeno, že obě připomínky zapracují. Rovněž připravují dvě deskové hry. Nabídli mi testovací výrobek, tak uvidím a budu případně informovat.

Malá technická univerzita

Projekt Malá technická univerzita mě nadchnul tím, že cílí již na mateřskou školu. V programu malý energetik dětem vysvětlí jak funguje elektrárna a rozvodná síť. Nakonec si vše postaví ze stavebnice a díky tomu rozsvítí světlo v domě. Perfektní výuka hrou.

Situace ve světě

Slovensko

Na Slovensku jsou na tom, papírově, lépe než u nás. Informatika je povinná od třetí třídy, neklade se důraz na nástroje jako Word, ale bohužel chybí dostatek kvalifikovaných učitelů.

Uvedl jsem, že Martin Cápay nemá cvičení bez počítače zatím nikde veřejně sepsané. Dělá to hlavně ve svém volném čase, i přestože ve svém oboru bude na Slovensku obtížné až nemožné postavit si na tom svou vědeckou kariéru. Přijde mi to hrozná škoda. Osobně to považuji za společensky velmi přínosné zároveň i vědecké. Totéž si myslí na druhém konci světa, za aktivitou CS Unplugged totiž hrdě stojí novozélandská University of Canterbury.

Velká Británie

David Yilma představil situaci ve Velké Británii. Tu si nejspíš spojíte s mikropočítačem Micro:bit. Zajímavé je, že aktivity tam nevzejdou primárně od státu, ale od firem. Stát to pak posvětí, zaplatí, ale firmy přijdou s prvotním nápadem a pak i realizací.

V současné době je výuka informatiky v Česku spíš ICT (Informační a komunikační technologie, uživatelská práce s počítačem) než CS (computer science, algoritmizace…). V Británii to bylo podobné, ale před čtyřmi lety začala transformace k nynější podobě. Na konferenci jsme diskutovali, zda by neměla výuka Wordu v dlouhodobém horizontu z hodin informatiky úplně zmizet a používat to jen jako nástroj v jiných hodinách. V Británii Word z hodin informatiky nevyhodili, ale upozadili ho.

V Británii žáci skládají zkoušku GCSE. Informatika patří mezi povinně volitelné předměty. Zkouška i studijní materiály jsou starostí privátního sektoru, přičemž stát stanovuje osnovy a na plnění dohlíží. Pro představu průvodce zkouškou. Samotná zkouška se skládá ze 40 % teorie, 40 % aplikace počítačového myšlené a 20 % praktické části (programování). Ve srovnání s českými zkouškami látku v životě použijí a neučí se to pouze pro test.

Organizace

Velký dík patří všem organizátorům, sponzorům a dobrovolníkům (ani nevím, kolik z nich bylo skautů), jmenovitě Kateřině Parvonič, která to vše zastřešila. Chtěl bych vypíchnout, o jak velký potenciál zaměstnavatelé přicházejí, když nedávají prostor ženám na rodičovské v podobě částečných úvazků. Dejte ženám pevný bod a pohnou světem.

Kateřina Parvonič

Ještě provozní shrnutí. Vstup na konferenci byl zdarma a i tak bylo součástí drobné občerstvení, včetně páteční večeře a sobotní snídaně. Oběd byl k dispozici za zvýhodněnou cenu 90 korun. Konference se konala v prostorách Masarykovy školy, kde studenti provozují svoji kavárnu, takže bylo k dostání i espresso a zároveň tím člověk podpořil studentský fond. Konference to byla komorní, takže kvůli kapacitě místností si člověk musel vybrat program předem, na což z velkých konferencí nejsem zvyklý (rozhoduji se často až na místě).

Závěr

Jsem rád, že jsem na konferenci učIT jinak vyrazil. Sice jsem čekal, že si odnesu víc tipů na to, co v kroužku učit, ale jak sám podtitul konference napovídá, zaměřuje se především na výuku informatiky. Přesto jsem si několik nápadů poznamenal. Co mi ovšem na podobných akcích přijde nejdůležitější je to, že se seznámíte s komunitou nadšenců a sesbíráte na sebe kontakty. Případně s těmi, co se znáte jen z virtuálního světa, se potkáte osobně. Obohacující jsou diskuse o přestávkách (odnesl jsem si mimo jiné odkaz na lego návody JK Brickworks). Přes všechny ty výtky, které člověk o školství slyší, jsem po této konferenci optimistou. Samo se nic nezlepší, ale viděl jsem aktivní lidi, kteří táhnout za jeden provaz.

tiskárna z Lega

Související