-
Jaké předpoklady tenkrát měli?
Na twitteru jsem zachytil zajímavé vlákno od Graham Lea (@evolvable). S laskavým svolením autora překládám do češtiny.
Dnes jsme měli incident na produkci. U obvykle ospalé webové aplikace vylétlo CPU na 100 %. Nakonec jsme kontrolovali poslední změny kódu, o kterém jsme si mysleli, že způsobil chybu. Udělala programátorka něco hloupého? Patří k jedněm z našich nejlepších, takže je to dost nepravděpodobné, ale…
-
Začít se skautingem v dospělosti
Jako dítě jsem byl odkojený Foglarovými Hochy od Bobří řeky. Sice jsem trávil dost času u počítače, ale stejnou měrou i potoka za domem, kde jsem si zkoušel různé návody z knihy SAS - Příručka jak přežít. Řekl bych, že celý život mi byly blízké skautské zákony, ovšem tenkrát jsem ještě skautovat nezačal. Jednak pocházím z malé vesnice, jednak se tou dobou skauting nejspíš teprve znovu nadechoval po revoluci, takže by možná stejně nebyla příležitost. Jsem otcem tří dětí a nejstaršího syna jsem hned v první třídě přihlásil do skautské družiny, kterou vedou manželé Kociánovi. Loni se jim narodil třetí potomek, tak mě poprosili, zda bych jim s družinou, alespoň dočasně, nepomohl. Kvalifikoval jsem se asi tím, že jsem se k nim připojil na zimní přechod Brd. Rád jsem souhlasil a nakonec to využil jako příležitost stát se skautem, byť už jako dospělý, což je méně obvyklé. V následujícím textu bych chtěl shrnout svoji zkušenost, která by mohla pomoct jiným dospělým ztratit ostych, tak případně zlepšit orientaci a zjednodušit jejich začátky.
-
Kapitáne, potřebujeme víc klíčových slov
Z architektonického hlediska mě zaujal příspěvek na fóru OpenJDK We need more keywords, captain!, který napsal Brian Goetz. S jeho laskavým svolením překládám do češtiny. Varoval mě, že to bylo bohužel chápáno jako návrh na přidání nových funkčností, ale zamýšlel se spíš nad tím, jak úspěšně pokračovat v rozvoji jazyka.
8. ledna 2019
Tento dokument navrhuje možný krok, který nám získá nějaký prostor v nekonečném problému, kdy management klíčových slov vrtí ocasem psa, jímž je programovací model.
-
97 věcí, které by každý architekt měl znát
Daří se nám pokračovat ve společném čtení. Četli jsem i knihu 97 Things Every Programmer Should Know, ale ta je, podle mého, určená začátečníkům. Mnohem vhodnější mi přijde kniha 97 Things Every Software Architect Should Know, kterou bych vám do začátku určitě doporučil. Jedná se o sbírku krátkých esejů, takže lidé můžou mít dobrý pocit, že jim čtení odsýpá. Dagi se mě v CZ Podcast ptal, o kolika knihách už jsem na blogu psal. Našel jsem 12 článků, které se knihám věnují, a tímto přidávám další.
Nate Schutta ve své přednášce Thinking Architecturally na Devoxx 2018 říkal, že:
Architekt je někdo, kdo dělá architektonické rozhodnutí.
Proto se nebojte, že by kniha 97 Things Every Software Architect Should Know nebyla vhodná pro programátory, ba právě naopak. Nehodlám přežvýkat obsah celé knihy. Vyzobal jsem pár esejů a myšlenek, které jsem si odnesl, abych vás nalákal. Nejedná se o shrnutí kapitol. V knize jsou silnější i slabší kousky, i když tím neříkám, že ty, co nezmiňuji, nestojí za to číst. Prostě se nevešly do mého výběru.
-
Úloha od krabice ke krabici
Do kroužků programování doporučuji roboty Meet Edison. A jaké úlohy s nimi lze dělat? Železniční přejezd patří k těm složitějším, se kterou budou děti potřebovat pomoc. Pojďme si ukázat jednodušší úlohu, kterou zvládnou samostatně.
-
Jak sdílet informace ve firmě
Za svojí dosavadní pracovní kariéru jsem prošel společnostmi různých velikostí. Od začínajících firmiček o pěti, dvaceti lidech, přes stabilní s padesáti až dvě stě pracovníky, až po molochy s jednotkami a desítkami tisíc zaměstnanců. Každá velikost firmy vyžaduje jiný druh řízení (o tom mluvit nechci) a jiný způsob sdílení informací. Zatímco v partičce pěti lidí si všechno řeknete takřka u jednoho stolu, tak při počtu dvě stě už jste na hraně toho, abyste všechny znali (řekněme alespoň na úrovni přiřadit obličej ke jménu a zařazení do týmu). Navíc s největší pravděpodobností už ani nesedíte v jedné kanceláři. Jak tedy sdílet informace i ve větším kolektivu?
-
Jak jsem začal s kroužkem programování
O tom, jak jsem začal s kroužkem programování, jsem mluvil na nekonferenci jOpenSpace 2018. K dispozici je videozáznam, ale do deseti minut se nevejde všechno, co bych býval chtěl říct. Navíc já stejně raději píšu a vy možná raději, stejně jako já, čtete, než koukáte na video. Berte to i jako drobné rozšíření přednášky.
-
JPA a asynchronní logování
JPA, metoda
toString()a asynchronní logování dokázaly vykouzlit situaci, která nám dala chvilku zabrat.Nathaniel Schutta v knize Thinking Architecturally píše, že software je nevyzrálé odvětví. Vzpomněl si na pád mostu I-35W na řece Mississippi z roku 2007. Inženýři a studenti z celého světa tu tragédii zkoumali. Když úřad vydal o neštěstí zprávu, tak si ji přečetli. Pojďme zkoumat i naše přešlapy.
-
Úloha železniční přejezd
Přes prázdniny mají učitelé nárok na zasloužený odpočinek, pokud ovšem někdo leží v přípravách, tak se mu může hodit úloha železniční přejezd z kroužku programování za použití robotů Meet Edison. Roboty jsem představoval v příspěvku Hodina kódu s LightBot a Meet Edison, kde jsem si pochvaloval dostatek didaktických materiálů, ale dnes už mi přijde, že tam chybí zajímavé a složitější úlohy. Ty je nejspíš potřeba si vymyslet. S touto úlohou přišel Martin Javorek na svém twitterovém účtu @programohrajeme. Jeho varianta je složitější, využívá Python. Já jsem si ji zjednodušil pro menší děti, abych si vystačil jen s vizuálním „kostkovým“ jazykem.
-
Polský Devoxx 2018
Loni se mi líbilo na pražském GeeCONu a říkal jsem si, zda příště nevyrazím na polskou, mateřskou akci. Do Polska jsem se nakonec dostal, ovšem na jinou konferenci a to Devoxx v Krakově. Papírový blok člověk jednou ztratí, ale hlavně si potřebuju utřídit myšlenky, protože za tři dny jsem toho slyšel opravdu hodně. Poznámky jsem si psal průběžně, protože zážitky z jedné přednášky přebijí zážitky z té předchozí a druhý den pomalu nevíte, co jste slyšeli ten první.
subscribe via RSS