• Jak jsem trénoval na maraton

    Uběhl jsem maraton. Hodně lidí uběhne maraton rychleji, spousta pomaleji a úplně nejvíc jich ho neuběhne vůbec. Je to, alespoň pro mě, především závod sám se sebou a můžu říct, že ten jsem vyhrál. Jestli vás baví běhání a nebo chcete sami maraton uběhnout, sepsal jsem pár poznámek o tréninku a samotném závodu, které by vás mohly zajímat.

  • Programátorem po čtyřicítce

    Nedávno jsem se zamýšlel na svou třicítkou a nad tím, jak naložím s násle­dujícími deseti lety. Narazil jsem na článek Being A Deloper After 40. Neodolal jsem tedy pokušení a (s laskavým svolením autora) jsem ho přeložil do češtiny. Při překladu na mě dýchla nostal­gie, jelikož dost věcí z toho pamatuju. Sice jsem byl v době, kdy autor nastu­poval do práce, ještě dítě školou povinné, ale stejně. Navíc mi přijde, že se v mnoha věcech shodne s článkem Úvod do profese.

    (Jde o přednášku z App Builders ve Švýcarsku ze dne 25. dubna 2016. Slidy jsou k dispo­zici na SpeakerDeck a na konci článku.)

    Ahoj všichni, je mi 42 let, jsem programátor samouk a tohle je můj příběh.

    Před několika týdny jsem narazil na tento tweet, který mě přinutil přemýšlet o mé kariéře a tyto myšlenky mě přivedly zpět do doby, kdy to pro mě všechno začalo.

    Začal jsem kariéru jako softwa­rový vývojář v pondělí 6. října 1997 přesně v deset hodin dopoledne, někde ve městě Olivos, na sever od Buenos Aires, v Argentině. Ten moment byla Unixová epocha 876142800. Nedávno jsem oslavil své 24. narozeniny.

  • Zlatá horečka v IT

    IT je zlatý důl. Není tedy divu, že už před nějakým časem vypukla zlatá horečka ve formě startupů. Abych citoval článek Úvod do profese.

    Každý znal programátora, který vydělal miliony. Každý znal programátora, který prodělal kalhoty.

    Každý jistě slýchává jedno ze dvou (ne-li rovnou obě) pokušení ďábla, který našeptává:

    • Ve své firmě bych to dokázal lépe, než jak to řídí ti amatéři tam, kde jsem zrovna zaměstnaný.
    • Běž a vydělej pořádné prachy.

    Násle­duje pojed­nání, které by mi mělo připomínat, že nechci zakládat firmu a proč. Pravi­delně se k tomu musím vracet, abych nezapomněl.

  • Úvod do profese

    Přináším překlad článku od Roberta C. Martina (též známý jako Uncle Bob), autora knihy Clean Code a spolu­au­tora Manifestu agilního vývoje. Byl tak laskav, že mi odpověděl na moji žádost a dal svolení k překladu článku Prelude to a Profession, ve kterém vysvět­luje a obhajuje programátor­skou přísahu.

    27. listo­padu 2015

    Ve svém předchozím příspěvku, programátorská přísaha, jsem předs­tavil koncept etické přísahy pro programátory. V tomto článku bych chtěl poskyt­nout odůvod­nění této přísahy. Proč si myslím, že je myšlenka přísahy důležitá?

  • Programátorská přísaha

    Přináším překlad článku, dnes opět od Roberta C. Martina (též známý jako Uncle Bob), autora knihy Clean Code a spolu­au­tora Manifestu agilního vývoje. Byl tak laskav, že mi odpověděl na moji žádost a dal svolení k překladu článku The Programmer’s Oath.

    18. listo­padu 2015

    Slibuji, na obranu a zachování profesní cti počítač­ových programátorů, že učiním vše co je v mých silách a úsudku:

  • Vybrané kapitoly z Groovy

    Na začátek jeden vtip.

    Špatní fotog­ra­fové se baví o objek­ti­vech, dobří o fotog­ra­fiích a ti slavní o ženských.

    Dalo by se to vztáh­nout i na programátory, že ti špatní se baví o progra­mo­vacích jazycích. Největším dnešním úskalím softwa­rového inženýrství rozhodně není zdrojový kód, přesto věnuji tento příspěvek jazyku Groovy. Java mě živí, ale Groovy mě baví víc, je to příjemné zpestření. Dočetl jsem druhé vydání knihy Groovy in Action (čekali jsme na druhé vydání této bible dlouhých 6 let). Udělal jsem si pár poznámek, které by se mohly hodit i vám, ať už s Groovy začínáte nebo ho už nějakou chvilku používáte.

  • Trocha architektury

    Zamýšlel jsem se nad tím, jak by programátor mohl naložit s druhou dekádou své kariéry. Jednou z možných pozic je i softwa­rový archi­tekt. S laskavým svolením Roberta C. Martina, mimo jiné autora knihy Clean Code, přináším překlad jeho rozho­voru mistra s učněm o softwa­rové architektuře.

    4. ledna 2016

    Chci se stát softwa­rovým architektem.

    To je pěkný cíl pro mladého softwarová vývojáře

    Chci vést tým a dělat všechna důležitá rozhod­nutí o databázích, framewor­cích, webových serve­rech a podob­ných věcech.

    Uf. Takže se vůbec nechceš stát softwarovým architektem.
  • Jak funguje biometrický pas

    Psát CRUD aplikace zvládne cvičená opice, nejzajímavější a nejobtížnější bývá naučit se danou doménu. Tentokrát se pokusím přiblížit, jak funguje biomet­rický pas a proč si vaše otisky nemůže přečíst nikdo neopráv­něný. Ve srovnání s filmem Ďáblova dílna (případně stejnoj­mennou knihou), i když tam šlo jen o bankovky, se způsoby, jak zabránit padělání, posunuly díky elektrickým dokumentům dál.

  • Technický lídr

    Jak zpívá Jarek Nohavica: „Přicházím už do let / Pána Krista / začínaj mě bolet / různá místa…“ Přečetl jsem do svých třiceti Bibli, jak kladl svým studentům na srdce Milan Kundera. Zplodil syna, postavil dům a zasadil strom. Už jsem trochu bilan­coval v jednom z minulých příspěvků Štěstí nebo osobní zásluhy. Tentokrát bych se chtěl zamyslet nad tím, co pro mě znamená pojem technical leader a jak bych mohl naložit s násle­dujícími deseti lety. Je snadné psát na blogu jak by měla vypadat ideální softwa­rová firma, člověk by však pro to měl být schopný něco udělat.

  • Joel Test 2.0

    Nemám ambice a hlavně ani potřebnou autoritu na to razit Joel Test 2.0, využívám jeho jména při svém zamyšlení, co je pro mě důležité, čemu bych věnoval v softwa­rové firmě pozor­nost a čeho bych chtěl na svých projek­tech dosáh­nout. Když na blogu Aspec­tworks publi­ko­vali svůj výsledek Joel Testu a když SoftWare Samuraj zpochybňoval aktuál­nost Joel testu, čekal jsem, že téma bude v komunitě rezonovat víc. Po nějaké době se k tomu proto vracím.

subscribe via RSS