-
Proč nezaměstnám lidi s mizernou gramatikou
Souzním s názorem příspěvku I Won’t Hire People Who Use Poor Grammar. Here’s Why., byť sám nejdu do takového extrému. Kyle Wiens byl tak laskav a svolil k překladu.
20. července 2012
Pokud si myslíte, že apostrof byl jedním z dvanácti apoštolů, tak pro mě nikdy pracovat nebudete. Pokud si myslíte, že středník je běžná čárka s krizí identity, tak vás nikdy nenajmu. Střílíte-li čárky a jiná interpunkční znaménka naslepo, můžete to stihnout do foyer před tím, než vás zdvořile vyvedeme z budovy.
-
Kontrolní číslice čárového kódu
Kolik lidí si podle vás v supermarketu kontroluje účtenku, aby se ujistili, zda jim namarkovali vše správně? Obvykle ne mnoho, jelikož čárový kód je tak spolehlivý, že mu důvěřují, že funguje. (Já tedy vídám, že si to lidé kontrolují a namátkově to dělám tady. Přeci jen je tam lidský prvek, ne vše se markuje podle kódu, případně může být zboží špatně přiřazeno).
Tento článek vychází z díla Product code check digits (csunplugged.org) a zachovává licenci CC BY-SA 4.0.
-
Detekce a korekce chyb
Na vysoké škole nás učili, jak počítač dokáže přečíst lehce škrábnuté CD a jak pozná, že je poškozené příliš. Dětem to lze to vysvětlit hravou formou. V dnešní době už asi skoro nebudou znát CD a DVD, ale stejný princip platí i pro jiné nosiče, jakými jsou například QR kódy.
Tento článek vychází z díla Parity magic (csunplugged.org) a zachovává licenci CC BY-SA 4.0.
-
Baristická lekce v nabírání
Začal jsem sledovat blog Marcuse Blankenshipa a zaujal mě mimo jiné jeho příspěvek Hiring lessons from barista shopping, který s autorovým laskavým svolením překládám do češtiny.
Na svých kurzech lidi učím, jak se poučit z každodenních situací. Tady je jeden příklad takového myšlení.
Hodně cestuji, a když někam přijedu poprvé, tak vždycky hledám, kde bych dostal šálek dobré kávy. Připravím si seznam podle Yelp, pak vejdu dovnitř a zkontroluji pár věcí, připraven odejít, uvidím-li špatná znamení. Všiml jsem si jistých podobností mezi úsilím najít dobrou kávu a najít dobrého programátora.
-
Jaké předpoklady tenkrát měli?
Na twitteru jsem zachytil zajímavé vlákno od Graham Lea (@evolvable). S laskavým svolením autora překládám do češtiny.
Dnes jsme měli incident na produkci. U obvykle ospalé webové aplikace vylétlo CPU na 100 %. Nakonec jsme kontrolovali poslední změny kódu, o kterém jsme si mysleli, že způsobil chybu. Udělala programátorka něco hloupého? Patří k jedněm z našich nejlepších, takže je to dost nepravděpodobné, ale…
-
Začít se skautingem v dospělosti
Jako dítě jsem byl odkojený Foglarovými Hochy od Bobří řeky. Sice jsem trávil dost času u počítače, ale stejnou měrou i potoka za domem, kde jsem si zkoušel různé návody z knihy SAS - Příručka jak přežít. Řekl bych, že celý život mi byly blízké skautské zákony, ovšem tenkrát jsem ještě skautovat nezačal. Jednak pocházím z malé vesnice, jednak se tou dobou skauting nejspíš teprve znovu nadechoval po revoluci, takže by možná stejně nebyla příležitost. Jsem otcem tří dětí a nejstaršího syna jsem hned v první třídě přihlásil do skautské družiny, kterou vedou manželé Kociánovi. Loni se jim narodil třetí potomek, tak mě poprosili, zda bych jim s družinou, alespoň dočasně, nepomohl. Kvalifikoval jsem se asi tím, že jsem se k nim připojil na zimní přechod Brd. Rád jsem souhlasil a nakonec to využil jako příležitost stát se skautem, byť už jako dospělý, což je méně obvyklé. V následujícím textu bych chtěl shrnout svoji zkušenost, která by mohla pomoct jiným dospělým ztratit ostych, tak případně zlepšit orientaci a zjednodušit jejich začátky.
-
Kapitáne, potřebujeme víc klíčových slov
Z architektonického hlediska mě zaujal příspěvek na fóru OpenJDK We need more keywords, captain!, který napsal Brian Goetz. S jeho laskavým svolením překládám do češtiny. Varoval mě, že to bylo bohužel chápáno jako návrh na přidání nových funkčností, ale zamýšlel se spíš nad tím, jak úspěšně pokračovat v rozvoji jazyka.
8. ledna 2019
Tento dokument navrhuje možný krok, který nám získá nějaký prostor v nekonečném problému, kdy management klíčových slov vrtí ocasem psa, jímž je programovací model.
-
97 věcí, které by každý architekt měl znát
Daří se nám pokračovat ve společném čtení. Četli jsem i knihu 97 Things Every Programmer Should Know, ale ta je, podle mého, určená začátečníkům. Mnohem vhodnější mi přijde kniha 97 Things Every Software Architect Should Know, kterou bych vám do začátku určitě doporučil. Jedná se o sbírku krátkých esejů, takže lidé můžou mít dobrý pocit, že jim čtení odsýpá. Dagi se mě v CZ Podcast ptal, o kolika knihách už jsem na blogu psal. Našel jsem 12 článků, které se knihám věnují, a tímto přidávám další.
Nate Schutta ve své přednášce Thinking Architecturally na Devoxx 2018 říkal, že:
Architekt je někdo, kdo dělá architektonické rozhodnutí.
Proto se nebojte, že by kniha 97 Things Every Software Architect Should Know nebyla vhodná pro programátory, ba právě naopak. Nehodlám přežvýkat obsah celé knihy. Vyzobal jsem pár esejů a myšlenek, které jsem si odnesl, abych vás nalákal. Nejedná se o shrnutí kapitol. V knize jsou silnější i slabší kousky, i když tím neříkám, že ty, co nezmiňuji, nestojí za to číst. Prostě se nevešly do mého výběru.
-
Úloha od krabice ke krabici
Do kroužků programování doporučuji roboty Meet Edison. A jaké úlohy s nimi lze dělat? Železniční přejezd patří k těm složitějším, se kterou budou děti potřebovat pomoc. Pojďme si ukázat jednodušší úlohu, kterou zvládnou samostatně.
-
Jak sdílet informace ve firmě
Za svojí dosavadní pracovní kariéru jsem prošel společnostmi různých velikostí. Od začínajících firmiček o pěti, dvaceti lidech, přes stabilní s padesáti až dvě stě pracovníky, až po molochy s jednotkami a desítkami tisíc zaměstnanců. Každá velikost firmy vyžaduje jiný druh řízení (o tom mluvit nechci) a jiný způsob sdílení informací. Zatímco v partičce pěti lidí si všechno řeknete takřka u jednoho stolu, tak při počtu dvě stě už jste na hraně toho, abyste všechny znali (řekněme alespoň na úrovni přiřadit obličej ke jménu a zařazení do týmu). Navíc s největší pravděpodobností už ani nesedíte v jedné kanceláři. Jak tedy sdílet informace i ve větším kolektivu?
subscribe via RSS