-
Polovodiče v kroužku programování
V kroužku programování se snažím prvních deset minut věnovat nějaké aktivitě bez počítače. Jsou znalosti, na kterých byly počítače postavené a které by bylo vhodné znát. Mezi ně podle mě patří například binární kód případně povědomí o polovodičích. Těm jsme se zatím nevěnovali. Předesílám, že nejsme kroužek elektrotechniky a pájení a že děti jsou převážně z prvního stupně. Předpokládám od čtenářů povšechní vědomosti elektrotechniky. Nebudu zabíhat do detailů, spíš chci představit rámec, jak jsem téma polovodičů uchopil. Samotnou aktivitu jsem rozdělil do několika hodin.
-
Úskalí produktové firmy
Už jsem se věnoval srovnání servisní a produktové firmy. Nastínil jsem, že jedno z úskalí, kterému produktová firma čelí, je zpětná kompatibilita. Ovšem řeší jiné, mnohdy důležitější, problémy. Tak jako ostatní články i tento píšu rovněž pro sebe, abych si srovnal myšlenky a jednotlivá úskalí pojmenoval. Nevyhnu se tomu, abych se k rozdílu servisní a produktové firmy ještě nevrátil.
-
Jak jsem, zatím, nezalesnil pozemky
Nevím jak vy, ale já za času koronaviru si snažím najít nový rytmus a trochu bloumám. Příjemným vytržením byl dobrý skutek v podobě sázení stromků v obecním lese. Člověk má něco užitečného na práci a může přemýšlet. A já přemýšlel o svém lese.
-
Hudba s Microbitem
Micro Bit je programovatelný mikropočítač, který vyvinuli v BBC a rozdali žákům základních škol ve Velké Británii. Podrobnější úvod si můžete přečíst třeba na microbiti.cz. Mně zaujala možnost připojení periferií, ale dlouho jsem rozmýšlel, jakou jednoduchou a přesto zajímavou úlohu zvolit. Nakonec jsem vyzkoušel tvorbu a přehrávání hudby. Moje zkušenost vychází z článku Making music with micro:bit zveřejněným pod licencí Creative Commons BY-SA 4.0. Navíc jsem to trochu spojil i s hodinou fyziky. Vhodné zařadit až po několika seznamovacích hodinách s Micro Bitem (ne se rovnou vrhnout na periferie).
-
Důležité ženy v matematické informatice, které nejsou Grace Hopper
Dlouhodobě mě trápí nízké zastoupení žen v IT. Na kroužku programování bych holkám rád dával pozitivní vzory. Proto se hodí článek Important Women in CS Who Aren’t Grace Hopper, který 26. ledna 2018 napsal Hillel Wayne. S laskavým svolením autora překládám do češtiny. Trochu jsem se u toho zapotil. Mnoho žen ani odborných termínů nemá stránku na české Wikipedii, některé názvy jsem proto ponechal v originále. V komentářích budu rád za podněty k vylepšení a opravám. Když jsem zkoumal, čeho dané ženy dosáhly, přišlo mi líto, že ve mě na škole nezaseli větší nadšení v computer science (matematickou informatiku). A teď už samotný článek.
Jsem unavený posloucháním o Grace Hopper, Margaret Hamilton a Ada Lovelace. To si jednou nedokážeme vybavit někoho jiného? Pustil jsem se do toho a sestavil skupinu velmi důležitých žen podle celkem nahodilých pravidel:
-
Přípravek
V minulém příspěvku jsem si došel pro inspiraci k leteckému průmyslu. Tentokrát se zastavím ve strojírenství, konkrétně u přípravku, ke kterému mě přivedl kolega @mamuf, za což mu tímto děkuji.
-
Zpětná kompatibilita
Troufám si tvrdit, že v produktové firmě budete řešit zpětnou kompatibilitu o něco víc než v servisní. Tím samozřejmě neříkám, že tam ji nemusíte řešit vůbec. Tak jsem se k tomu dostal alespoň já: Čím víc produktového přístupu, tím víc jsem přemýšlel o zpětné kompatibilitě. Dnes bych se chtěl zamyslet nad tím, co všechno může být zpětná kompatibilita, a ukázat to na dvou příbězích, jeden z našeho oboru a druhý si půjčím z letectví.
-
Svoboda v uspořádání slov
Ne každý příspěvek na tomto blogu je původní, poměrně často se jedná o překlad. Někteří se občas ptají: „Není to zbytečné, nemůžou si lidí přečíst originál?“ Podle mě je cizí jazyk vždycky bariéra, i kdyby malá. Sami sebe se zeptejte, jaký text se vám čte snadněji, zda anglický nebo český. K překladu mě vede několik důvodů. Především se musí jednat o text, který mě zaujme, o kterém si myslím, že by stálo za to, aby si ho přečetli i ostatní (třeba už jen tím, že se o něm dozvědí a klidně skočí rovnou na originál). Dále jde o téma, kterému jsem ochotný věnovat nějaký čas, který budu trávit překladem. Zároveň mám při překladu možnost hlouběji vnímat autorův styl psaní a lecčemu se přiučit. V neposlední řadě, jak řekl někdo chytřejší než já, přestane-li jazyk používat odborná veřejnost, jazyk začne umírat. Překlady technických článků nejsou v jiných oborech ojedinělé. Taky se musím přiznat, že mi to vytrhne trn z paty, pokud zrovna nemám inspiraci psát text vlastní.
-
Servisní versus produktová firma
Téma servisních a produktových firem nosím v hlavě už dlouhou dobu, ovšem nevěděl jsem, jak ho uchopit. Nejlépe tedy začít s úvodem. Servisní firma je podle mě taková, která dělá software na zakázku. Považuji za snadné takovou firmu rozjet. O něco složitější udržet, protože se musíte rvát o každou kost. Na uživení to asi stačí, ale není moc jisté, že na ní výrazně zbohatnete. To byste museli masivně růst, ale to jednak nelze donekonečna, a jednak zisk navýšený růstem se pravděpodobně částečně utopí i v režii zvětšující se firmy. Hodláte-li firmu prodat, získáte za produktovou násobně víc než za servisní. Produktová firma vyrobí nějaký produkt, který může jako na běžícím páse prodávat. Ideálně v podobě krabicového řešení nebo s co nejméně úpravami.
-
It Doesn't Have to Be Crazy at Work
V rámci naší aktivity společné čtení jsme sáhli po knize It Doesn’t Have to Be Crazy at Work, kterou napsali Jason Fried a David Heinemeier Hansson, tedy ti, kteří stojí za firmou 37 Signals, respektive dnes už Basecamp se stejnojmenným produktem, blogem Signal v. Noise a frameworkem Ruby on Rails. Nemám v úmyslu psát recenzi, nýbrž shrnutí myšlenek, které se mi při četbě honily hlavou.
Z velké části si můžete říct, že vše v knize obsažené je přece jasné. Na druhou stranu se hodí, když to umí někdo čtivě zformulovat, přestože s některými věcmi nesouhlasím. Je hezké, že to může někde takhle pěkně fungovat. Skoro by se řeklo, že je to pohádka. Já jim to tedy věřím, ale i z pohádek se člověk může poučit. Každopádně je to zajímavý podnět k zamyšlení. Byť místy se to může zdát jako náborový leták.
subscribe via RSS