Jedna věc je dům postavit a druhá zaplatit. A to nejen hypotéku, ale i energie. Máte představu, kolik stojí vaše domácnost na energiích? Já si vše každý měsíc zapisuju. Pokusil jsem se z čísel něco spočítat. Pokud právě uvažujete o vlastním bydlení a propočítáváte návratnost investice nebo se jen chcete porovnat, jak umíte hospodařit, tak by vás to mohlo zajímat,

Situace

Žijeme v pětičlenné domácnosti s dětmi předškolního věku. Jedná se o novostavbu rodinného domu z pálené cihly Porotherm 42,5 T Profi v poměrně chladné oblasti na pomezí České Sibiře a Vysočiny, navíc v údolí, které funguje jako mrazová kotlina. Dům má v obýváku velkou prosklenou plochu, která může čísla výrazně ovlivňovat. Bydlíme v něm již třetím rokem, ale spotřebu vezmu za posledních dvanáct měsíců, jelikož v počátku stavba zraje a člověk se s domem teprve sžívá.

Plyn

Plynem topíme, ohříváme vodu a vaříme. Naše celková roční spotřeba je 1200 m3 (12,7 MWh). Tady už začíná čarování s čísly. Na plynoměru totiž máte metry kubické, ale nás zajímají kilowatthodiny nebo rovnou cena. Přepočet je zajímavý, ale složitý, bere totiž v potaz vliv tlaku a teploty, objemový koeficient a spalné teplo. Nicméně přibližný přepočet je 1 m3 ~ 15 Kč, 1 kWh ~ 1,46 Kč, 1 m3~ 10 kWh.

Z grafu je patrné, že plyn se spotřebovává i v létě, zhruba 50 m3 měsíčně. Spotřeba vaření se udává přibližně 10 m3 za měsíc, zbytek je tedy ohřev vody, ten jsme letos doplnili o solární panely (čísla a výpočty návratnosti dodám za rok). Na topení zbývá 600 m3, tedy 9 tisíc korun za rok.

Ohřev vody je zatížen ztrátami z oběhového čerpadla. To zajišťuje cirkulaci teplé vody, která sice není nepřetržitá, ale i tak vede k vychládání vody v potrubí. Cirkulace zajišťuje pohodlí, jelikož otočíte kohoutkem a okamžitě teče teplá voda. Nemusím před sprchováním odtáčet litry vody, než se konečně dočkám teplé.

Máme kondenzační kotel s koaxiálním komínem (spaliny předehřívají nasávaný vzduch). Dnes jsou kotle programovány na pokud možno nepřetržitý provoz, jelikož neustále zhasínání a zapalování má velkou spotřebu. Pomáhá takzvaná ekvitermní křivka. Kotel ví, jaká je venkovní teplota a podle toho upravuje svůj výkon, jelikož počítá se spádem tepla. Funguje to dobře, jen si na začátku trochu pohrajete s křivkou, aby odpovídala vašemu domu. To znamená, abyste neměli přetopeno, když je venku teplo, a naopak když je zima, aby vám bylo dostatečně teplo. Kotel pochopitelně bere data i z prostorového čidla v domě. Ovšem navíc porovnává teplotu vody, kterou vypouští do systému, s teplotou vody, která se mu vrací. V domě je kombinace podlahového vytápění a radiátorů s termostatickými hlavicemi. S tepelnou pohodou jsem naprosto spokojen. Rozhodně se nestalo to, že by v nějaké části byla zima nebo přetopeno.

Jediné úskalí venkovního čidla a ekvitermní křivky bylo to, když začalo měřit nesmysly (asi o deset stupňů tepleji, než bylo ve skutečnosti). V domě začalo být chladno. Čidlo je umístěné u skladu s dřevem, tak jsem ho musel odkrýt. Změnu teploty způsobilo nejspíš myší hnízdo nebo tlející dřevo.

Zajímavé je, že venkovní teplota nemá na spotřebu příliš velký vliv (třeba jestli je venku -3 °C nebo -10 °C). Co ovšem zvyšuje spotřebu hodně, je vítr, který dům výrazně ochlazuje. V mém případě ovlivňuje i tepelnou pohodu, jelikož je ekvitermní čidlo v závětří, tudíž se neochlazuje tolik jako návětrná strana. Ale nedá se nic dělat, čidlo totiž nesmí být ani na přímém slunci, takže lepší místo ani nenajdu.

Krb

Pořídili jsem si i krb. Architekti říkají, že jsme jedni z mála, kdo ho chtěl, a nakonec v něm doopravdy topí. Přeci jen jen to kotel v obýváku se vším tím nepořádkem z popela a kůry. Navíc se musíte starat o dříví. Ale nám se oheň líbí a štípání dříví mě baví.

Energetickou náročnost krbu vyřeším kvalifikovaným pohledem z okna. Hned od začátku je to jedna chyba měření za druhou. Za rok spotřebujeme zhruba 6 plnometrů dřeva (pozor při porovnávání sypaného a skládaného). Výhřevnost záleží na vysušení a typu dřeva, řekněme že to naše mělo 6000 MJ na m3. Přepočítáme 1 MJ na 0,278 kWh. Účinnost našeho krbu je 80 %. Z toho mi vychází, že ušetříme plyn za 12 tisíc korun (cenu dřeva neodečítám, měl jsem ho zdarma, v hodnotě zhruba 3 tisíc korun). V obýváku máme nastavených 19 °C a tepelnou pohodu doháníme krbem, plyn se následně sám zreguluje.

Pořídili jsme krb bez teplovodního výměníku. Jednak jsem chtěl ušetřit na regulaci a jednak je krb vestavěný, takže jednou bych ho musel vyměnit, a tudíž vybourat. Mrzelo mě to jen do té doby, kdy se rozbil plynový kotel. Nakonec v tom byl francouzský výrobce nevinně, i mistr Siemens se někdy utne a dodá vadné základové desky. Týden jsme topili v krbu a byli jen bez teplé vody. Ale kdyby krb byl býval napojený na ústřední topení, tak si bez řídící jednotky nezatopíme ani v krbu.

Elektřina

Za rok spotřebujeme 3023 kWh elektřiny, což je zhruba 15 tisíc korun. Kolik spolykají jednotlivé spotřebiče? Něco jako 30 % představuje svícení. Jednu třetinu jsem dokázal přiřadit ke konkrétním spotřebičům a zbytek mám bez určení. Mezi spotřebiče patří lednice (219 kWh), trouba, mrazák (211 kWh), pračka (156 kWh), oběhové čerpadlo (22 kWh), kompresor čističky odpadních vod (342 kWh), varná konvice, myčka (209 kWh), digestoř, fén, žehlička, motorová pila (16 kWh), nautila, čerpadlo na zalévání, sekačka (62 kWh), router a počítače. Je toho dost.

Studna

Voda není energie, ale do spotřeby ji zahrnu. Máme vlastní kopanou studnu. Ekonomicky to asi nedává smysl, obzvlášť když kubík obecní vody z řádu stojí 14 Kč (obecní zastupitelstvo přesvědčuji ať zdraží). Přestože voda v mé studni není moje, mám ji víc pod kontrolou a dostává se mi jí i v období největšího sucha, nehledě na to že je kvalitnější. Obě jsou pitné podle normy, ale naše není železitá. Studna včetně vystrojení stála téměř 100 tisíc korun, to se do konce mého života nevrátí. A to ještě nepočítám, co stojí čerpání vody na elektřině a laboratorních rozborech. Povinný rozbor je jen první, já testuji každý rok (mám rozbory zdarma, ale testoval bych, i kdybych za ně měl platit).

Ze všeho měření mám největší nejistotu právě ve spotřebě vody. Vychází mi na 52,3 m3 za rok, což je 143 litrů na den (ale pro pět osob!). Republikový průměr na člověka a den je zhruba 106 litrů.V uprchlických táborech na syrsko-iráckém pomezí hospodaří s 20 litry na osobu. Ověřit vodoměr není snadné, jelikož nautila čerpá do expanzní nádoby a voda neteče plynule, ale v dávkách. Přeměření malého objemu na jedno sepnutí mi přišlo v pořádku. Chtělo by to zkontrolovat na větším objemu, klidně kubík, ale nechce se mi takhle zbytečně čerpat (třeba se k tomu jednou dostanu).

Kde může docházet k úspoře? Systém Geberit splachuje množství 6 a 3 litry. Myčka výrazně ušetří oproti ručnímu mýtí. Něco naženou perlátory a to, že si téměř nenapouštíme vanu, převážně se sprchujeme. A v neposlední řadě téměř nezaléváme pitnou vodou, ale přečištěnou vodou z čističky a zadrženou dešťovou vodou. Té bych mohl při srážkovém úhrnu 660 mm teoreticky zadržet 80 m3, ale ne všechnu vodu využiji (v období velkých srážek nebo když se nezalévá odteče).

Domácí čistička odpadních vod

V obci nemáme čističku odpadních vod. Septik jsem nechtěl, protože to znamenalo, že se na pozemku bude pravidelně pohybovat těžká technika a hlavně bych musel pořád organizovat odvoz. Pořídili jsme tedy domácí čističku, která vám navíc dodá vodu na zalévání. Pojďme si udělat malé cvičení, zda investice obstojí ekonomicky. Výkopové práce, beton, instalatéry a cenu nádrží nepočítám, protože to bych zaplatil i kvůli septiku. Samotná čistička stála 30 tisíc korun, ovšem byl potřeba projekt (zejména hydrologický) za 8 tisíc korun. Za dva povinné rozbory odpadní vody ročně zaplatím celkem 840 Kč, elektřina odhadem 1700 Kč (kompresor běží 24x7). Odvoz a likvidaci splašků odhaduji na 6000 Kč ročně (napište mi do komentářů kolik platíte vy). Při takové ceně mi návratnost čističky vychází na 11 let. Ještě s tím může zacvičit životnost kompresoru.

Kontrolním součtem můžeme ověřit se sousední obcí, kde účtují stočné 44 Kč za m3. Při roční spotřebě 52,3 m3 to zhruba vychází na stejné náklady jako domácí čistička. Při větší spotřebě už jen úspora.

Domácí čističku můžu doporučit. Sice se párkrát do roka hrabete v hovnech (dvakrát za rok odebrat vzorky a odkalit, namátkově kontrolovat a čistit filtr) a musíte myslet na to, co lijete do odpadu (žádné enormní množství sava či tuků), ale nepřijde mi, že by nás to omezovalo, naopak se mi líbí, že máme vodu na zalévání, která navíc dobře hnojí.

Závěr

Dům dostal štítek C, 98-142 kWh na 1 m2. Jestli jsem to správně pochopil, počítá se do toho topení, ohřev vody a svícení. Odpovídá to? Vezmu tedy celou spotřebu plynu a dřeva, přičtu třetinu elektřiny a přepočítám na podlahovou plochu 160 m2. To mi vychází na 137 kWh/m2. Když zahrnu i temperovanou garáž, tak jsem na 113 kWh/m2, což stále odpovídá kategorii C.

Můžu říct, že se nám bydlí dobře, vše funguje, jak bylo zamýšleno. Potvrdilo se, že nepotřebujeme klimatizaci, jen doplním další rolety střešních oken (měli jsme jen na části). Letos jsme přidali solární panely na ohřev teplé vody. Nikde nekondenzuje voda ani se neobjevují plísně, přestože uvnitř sušíme prádlo. Měl jsem v úmyslu nafotit plášť domu infrakamerou (při nějakém velkém mrazu), ale kolega mi vyhrožoval, že je to snad lepší nevědět, alespoň mě nebudou případné tepelné mosty trápit.

A jak hospodaříte vy?

Související