-
Nechápu, proč je Scala tak populární
Nechápu, proč je Scala tak populární. Samozřejmě jsem koketoval s myšlenkou, že se Scalu naučím. Ale rozmyslel jsem si to, aniž bych se v ní pokusil cokoliv napsat (dokonce ani Hello World). Tento příspěvek jsem pojal jako obhajobu, proč se Scale nehodlám věnovat. Jak už psal Paul Graham v kritickém příspěvku Přebal Javy: „Musíte se naučit posuzovat podle vnějších znaků a určit, které technologie stojí za váš čas.“. Vzal jsem na vědomí, proč není tak rozšířené Groovy, ale co se Scaly týče, tak souhlasím s tím, co bylo napsáno v knize Seven Languages in Seven Weeks, ze které budu citovat.
-
Akumulátor test a Java 8
Paul Graham v článku Revenge of the Nerds (dostupný i český překlad) píše, že kdybyste se Dilbertova šéfa zeptali, v čem naprogramovat software, tak vám odpoví: Java. Ale jazyky se svými schopnostmi liší. Ukazuje to sice na akademické a nepraktické úloze, která ovšem o jazycích leccos vypovídá. Úlohu jsem si připomněl v souvislosti s uvedením Javy 8. Zajímalo mě, jak obstojí.
-
Štěstí nebo osobní zásluhy
I přes zdravou míru pokory si o sobě myslím, že jsem dobrý programátor. Jsme masírováni příběhy úspěšných lidí (americký sen), kteří si svůj úspěch nepochybně vydřeli, ale jejich štěstí je jaksi upozaďováno. Malcolm Gladwell to v knize Mimo řadu, (v anglickém originálu Outliers) píše: „Tváříme se, že úspěch je jen a pouze otázkou osobních zásluh… Jejich úspěch nebyl jen jejich dílem. Byl produktem světa, v němž vyrostli.“ Sám jsem pochopitelně při četbě bilancoval, co je moje zásluha a v čem se na mě usmálo štěstí.
-
Záhada jménem Groovy
Již dávno jsem si zamiloval Groovy. Přemýšlel jsem, proč není tak skvělý jazyk rozšířenější. Odpověď mi dal článek The Groovy Conundrum (zveřejněný v únoru 2013 na serveru drdobbs.com), který napsal Andrew Binstock. S jeho laskavým svolením jsem text přeložil do češtiny (autorská práva, copyright, drží drdobbs.com; samotný překlad uvolňuji pod licencí Creative Commons by-nc-sa).
Groovy je jeden z nejzajímavějších jazyků běžící na JVM, ale jeho dlouhodobé potíže s výkonem mu trvale bránily v rozšíření ze specifických případů použití. Nicméně díky řadě vylepšení to vypadá, že by se jazyk mohl dostat do hlavního proudu. To je ona záhada.
-
Co byste dělali, kdyby vypukla válka
Luboš Louženský se na twitteru zeptal, zda by vaše práce měla ještě smysl, kdyby začala válka. Rozjela se kolem toho zajímavá diskuse, ale stočtyřicet znaků není ten správný formát. Přináším svoje shrnutí a dávám prostor v komentářích pod článkem.
-
Aby JUnit test neselhal na první assert
Chtěl bych navázat na článek Parametrizovaný JUnit test a pokračovat tak v představování vlastností JUnit, o kterých dost programátoru neví, nebo je alespoň denně nepoužívají.
Jsem zastáncem toho, aby jednotlivé testy byly co nejkratší a samozřejmě na sobě nezávislé. Raději napíšu deset testovacích metod s jedním assertem, než jednu metodu s deseti asserty (viz kritizovaný test validátoru rodných čísel). Výhodu spatřuji v tom, že při jediném běhu testu vidíte na jediný pohled všechny vadné případy. A ne že opravíte první assert, spustíte test a padne vám hned druhý assert v pořadí.
Jiné je to v případě integračních testů, například Selenium (WebDriver). Samotná příprava dat je náročná, takže je vhodné asserty sdružovat do větších celků. Ale jak z jediného běhu získat co nejvíce informací, aniž byste museli test znovu a znovu opakovat?
Existuje šikovná implementace rozhraní TestRule, v podobě ErrorCollector, který sbírá vzniklé chyby, ale reportuje je až nakonec.
-
Tvůj kód může být elegantní
Mám rád čistý kód. Kvalita kódu ovšem mnohdy musí ustoupit byznys požadavkům a nemusí to být nutně špatně. Leon Fayer o tom sepsal pěkný článek Your Code May Be Elegant. S jeho laskavým svolením jsem text přeložil do češtiny (překlad uvolňuji pod licencí Creative Commons by-nc-sa).
-
Parametrizovaný JUnit test
Richard Šerý v článku Druhá obtížná věc prohlašuje: „pište kód tak, aby ho pochopilo i malé děcko, senilní stařík či vy po deseti letech práce v korporaci“. V komentářích jste mě za podobu unit testu pro validátor rodného čísla, který ono krédo respektuje, téměř kamenovali. Zkusme tedy něco elegantnějšího: parametrizovaný JUnit test. Dle toho, co jsem viděl, se zatím testy tímto způsobem moc nepíšou. Jako další zlepšovák implementováno v Groovy.
-
Co se firmy můžou přiučit od armády 2
Již jsem psal o tom, co se firmy můžou přiučit od armády. Přivedla mě k tomu kniha Corps Business: The 30 Management Principles of the U.S. Marines. Volně pak navázal Dagi, co má společného voják blátošlap s vývojářem lopatou. Od té doby jsem si poznamenal několik další věcí, kterými se lze od ozbrojených složek inspirovat. Nedávno jsem potkal známého, který dělá vedoucího územního odboru (okres) Policie České republiky. Začal jsem konverzaci: „U vás dělá ten a ten, ale toho asi neznáš, že?“ Odpovědí mi bylo: „Jasně, že ho znám. Já znám jménem všech svých 220 podřízených.“ Obdivem mi poklesla brada a zatím jsem si vybavoval poměry v obdobně velkých firmách.
-
Hromadný apt-get install
I s tím málo, co s Linuxem umím, si připadám efektivnější než s Windows. Pominu-li drobnosti jako to, že ve Windows scrollujete jen tam, kde je focus, tak nejdůležitější pro programátora je pochopitelně příkazová řádka. Bez Unixové si připadám, jako kdybych měl zlámané obě nohy. Dobře, existuje Cygwin, ale to jsou jen berle, s těmi těžko budete skákat přes kaluže.
S přibývajícími roky se obrušují hrany mých nekompromisních názorů: mám pochopení pro to, že je snazší spravovat síť s tisíci počítači, pokud máte jediný systém. Dal jsem Windows měsíc šanci a pak instaloval Ubuntu do virtuálu. Pokaždé doinstalovávám ty samé aplikace, tak jsem si poznačil skript. Třeba se vám bude taky hodit.
subscribe via RSS
