• Pořádek v multi-module buildu

    Mám rád v dílně pořádek. Všechno má své místo, na které se musí vracet. Nářadí nesmíte dlouze hledat či o něj dokonce zakopávat. Nejlépe je uklízet hned a málo, než později a hodně, protože se vám do toho nebude chtít. Stejně to mám rád při progra­mování. Mohl bych psát o víc sexy nástrojích jako Gradle, ale nejde si nevšim­nout, že mnozí programátoři (ať už z nezájmu nebo nedostatku kázně) mají herberk i v hojně rozšířeném Mavenu. Chtěl bych ukázat, jak lze mít uklizeno v multi-mo­dule buildu. Jestli to zrovna vy nepotře­bu­jete, tím lépe.

  • Jak se dokončuje a zařizuje dům

    Dva a půl roku stavby (částečně) svépomocí, počítáno od výkopu. Rok a půl bydlení u rodičů. Ale už bydlíme v novém. Ovšem připomínám bonmot: Deset let dosta­vu­jete, pak si dáte rok pauzu a začnete opravovat

    Nashromáždilo se mi pár poznámek ohledně toho, jak se dokončuje a zařizuje dům. Třeba se budou někomu hodit. Půjdu většího detailu než jen: Věci stojí víc a trvají déle, než jste si původně plánovali

  • Rok s Androidem

    Před pěti lety jsem přešel na Mac a iPhone, nějakou dobu jsem přemýšlel i o Androidu (tou dobou G1). Naštěstí jsem měl tenkrát rozum!

    V práci jsem nafasoval služební HTC Desire X. Už s ním žiju něco přes rok, tak je čas sepsat zkuše­nosti. Násle­duje (jak jste si mohli všimnou, ale raději to zdůrazňuji) čistě subjek­tivní popis.

  • On-line studium na Coursera

    Miluju učení. Na základní škole jsem dostával vesměs jedničky, ale učení pro mě nikdy nebylo sbírání známek. Rád bych se považoval za renesanč­ního člověka, ale doba polyhis­torů dávno minula a již drahnou dobu není v silách jediného smrtel­níka načerpat veškeré vědění lidstva. To ovšem nijak nebrání osobnímu kaizenu, drobným každo­denním krůčkům za vzděláním.

    Moderní techno­logie odbourávají překážky. Nelze se více vymlouvat na to, že jsem nevyces­toval a že české vysoké školství je takové a makové. Z pohodlí obývacího pokoje, kavárny či vlakového kupé lze díky coursera.org zdarma navštěvovat přednášky renomo­vaných zahra­nič­ních univerzit jako MIT, Yale, Barklee, Princeton a desítek dalších. Nejedná se přitom jen o technické předměty, ale i ekono­mii, biolo­gii, právo a mnohé další.

  • TDD jako podvojné účetnictví

    Narazil jsem na pět let starý blog post Uncle Bob: TDD As Double-Entry Bookkeeping, kde je přepis části videozáz­namu diskuze ohledně TDD. Konkrétně citát Robert C. Martina, autora knihy Clean Code. Byl tak laskav, že neměl námitek proti překladu.

  • Jak se prodává byt bez realitní kanceláře

    Nemám rád realitní kanceláře. Spolu s personál­ními agentu­rami je považuji za zbytečné až obtěžující. Kdybych ovšem býval věděl, na jaké lidi narazím, tak jsem si možná mohl ušetřit nervy a nějaké realitce to zadal. Kdo neprodal nebo nekoupil žádnou nemovi­tost, tak vůbec neví, o čem je řeč. Tímto příspěvkem bych vám rád přiblížil, co prodej nemovi­tosti obnáší, nebo alespoň to, jak jsem si ho prožil já.

  • Nechápu, proč je Scala tak populární

    Nechápu, proč je Scala tak populární. Samozřejmě jsem koketoval s myšlen­kou, že se Scalu naučím. Ale rozmyslel jsem si to, aniž bych se v ní pokusil cokoliv napsat (dokonce ani Hello World). Tento příspěvek jsem pojal jako obhajobu, proč se Scale nehodlám věnovat. Jak už psal Paul Graham v kritickém příspěvku Přebal Javy: „Musíte se naučit posuzovat podle vnějších znaků a určit, které techno­logie stojí za váš čas.“. Vzal jsem na vědomí, proč není tak rozšířené Groovy, ale co se Scaly týče, tak souhlasím s tím, co bylo napsáno v knize Seven Languages in Seven Weeks, ze které budu citovat.

  • Akumulátor test a Java 8

    Paul Graham v článku Revenge of the Nerds (dostupný i český překlad) píše, že kdybyste se Dilber­tova šéfa zeptali, v čem naprog­ra­movat software, tak vám odpoví: Java. Ale jazyky se svými schop­nostmi liší. Ukazuje to sice na akade­mické a neprak­tické úloze, která ovšem o jazycích leccos vypovídá. Úlohu jsem si připomněl v souvis­losti s uvedením Javy 8. Zajímalo mě, jak obstojí.

  • Štěstí nebo osobní zásluhy

    I přes zdravou míru pokory si o sobě myslím, že jsem dobrý programátor. Jsme masírováni příběhy úspěšných lidí (americký sen), kteří si svůj úspěch nepochybně vydřeli, ale jejich štěstí je jaksi upozaďováno. Malcolm Gladwell to v knize Mimo řadu, (v anglickém originálu Outliers) píše: „Tváříme se, že úspěch je jen a pouze otázkou osobních zásluh… Jejich úspěch nebyl jen jejich dílem. Byl produktem světa, v němž vyrostli.“ Sám jsem pocho­pi­telně při četbě bilan­co­val, co je moje zásluha a v čem se na mě usmálo štěstí.

  • Záhada jménem Groovy

    Již dávno jsem si zamiloval Groovy. Přemýšlel jsem, proč není tak skvělý jazyk rozšířenější. Odpověď mi dal článek The Groovy Conundrum (zveřej­něný v únoru 2013 na serveru drdobb­s.com), který napsal Andrew Binstock. S jeho laskavým svolením jsem text přeložil do češtiny (autorská práva, copyright, drží drdobbs.com; samotný překlad uvolňuji pod licencí Creative Commons by-nc-sa).

    Groovy je jeden z nejzajímavějších jazyků běžící na JVM, ale jeho dlouho­dobé potíže s výkonem mu trvale bránily v rozšíření ze speci­fic­kých případů použití. Nicméně díky řadě vylepšení to vypadá, že by se jazyk mohl dostat do hlavního proudu. To je ona záhada.

subscribe via RSS