-
Co byste dělali, kdyby vypukla válka
Luboš Louženský se na twitteru zeptal, zda by vaše práce měla ještě smysl, kdyby začala válka. Rozjela se kolem toho zajímavá diskuse, ale stočtyřicet znaků není ten správný formát. Přináším svoje shrnutí a dávám prostor v komentářích pod článkem.
-
Aby JUnit test neselhal na první assert
Chtěl bych navázat na článek Parametrizovaný JUnit test a pokračovat tak v představování vlastností JUnit, o kterých dost programátoru neví, nebo je alespoň denně nepoužívají.
Jsem zastáncem toho, aby jednotlivé testy byly co nejkratší a samozřejmě na sobě nezávislé. Raději napíšu deset testovacích metod s jedním assertem, než jednu metodu s deseti asserty (viz kritizovaný test validátoru rodných čísel). Výhodu spatřuji v tom, že při jediném běhu testu vidíte na jediný pohled všechny vadné případy. A ne že opravíte první assert, spustíte test a padne vám hned druhý assert v pořadí.
Jiné je to v případě integračních testů, například Selenium (WebDriver). Samotná příprava dat je náročná, takže je vhodné asserty sdružovat do větších celků. Ale jak z jediného běhu získat co nejvíce informací, aniž byste museli test znovu a znovu opakovat?
Existuje šikovná implementace rozhraní TestRule, v podobě ErrorCollector, který sbírá vzniklé chyby, ale reportuje je až nakonec.
-
Tvůj kód může být elegantní
Mám rád čistý kód. Kvalita kódu ovšem mnohdy musí ustoupit byznys požadavkům a nemusí to být nutně špatně. Leon Fayer o tom sepsal pěkný článek Your Code May Be Elegant. S jeho laskavým svolením jsem text přeložil do češtiny (překlad uvolňuji pod licencí Creative Commons by-nc-sa).
-
Parametrizovaný JUnit test
Richard Šerý v článku Druhá obtížná věc prohlašuje: „pište kód tak, aby ho pochopilo i malé děcko, senilní stařík či vy po deseti letech práce v korporaci“. V komentářích jste mě za podobu unit testu pro validátor rodného čísla, který ono krédo respektuje, téměř kamenovali. Zkusme tedy něco elegantnějšího: parametrizovaný JUnit test. Dle toho, co jsem viděl, se zatím testy tímto způsobem moc nepíšou. Jako další zlepšovák implementováno v Groovy.
-
Co se firmy můžou přiučit od armády 2
Již jsem psal o tom, co se firmy můžou přiučit od armády. Přivedla mě k tomu kniha Corps Business: The 30 Management Principles of the U.S. Marines. Volně pak navázal Dagi, co má společného voják blátošlap s vývojářem lopatou. Od té doby jsem si poznamenal několik další věcí, kterými se lze od ozbrojených složek inspirovat. Nedávno jsem potkal známého, který dělá vedoucího územního odboru (okres) Policie České republiky. Začal jsem konverzaci: „U vás dělá ten a ten, ale toho asi neznáš, že?“ Odpovědí mi bylo: „Jasně, že ho znám. Já znám jménem všech svých 220 podřízených.“ Obdivem mi poklesla brada a zatím jsem si vybavoval poměry v obdobně velkých firmách.
-
Hromadný apt-get install
I s tím málo, co s Linuxem umím, si připadám efektivnější než s Windows. Pominu-li drobnosti jako to, že ve Windows scrollujete jen tam, kde je focus, tak nejdůležitější pro programátora je pochopitelně příkazová řádka. Bez Unixové si připadám, jako kdybych měl zlámané obě nohy. Dobře, existuje Cygwin, ale to jsou jen berle, s těmi těžko budete skákat přes kaluže.
S přibývajícími roky se obrušují hrany mých nekompromisních názorů: mám pochopení pro to, že je snazší spravovat síť s tisíci počítači, pokud máte jediný systém. Dal jsem Windows měsíc šanci a pak instaloval Ubuntu do virtuálu. Pokaždé doinstalovávám ty samé aplikace, tak jsem si poznačil skript. Třeba se vám bude taky hodit.
-
Z čeho se staví dům
Minule jsem se rozepsal o tom, jak se staví dům svépomocí, ale nedostal jsem se k tomu, z čeho je postaven. Shrnuji, co jsme si vybrali a proč a případné poučení. Původně jsme uvažovali o dřevostavbě, ale od té jsme nakonec upustili. Především si myslím, že s nimi nemají čeští řemeslníci dostatečné zkušenosti, a ani nevím, ke komu bych si chodil pro radu. Jistěže chceme bydlet rychle, ale je tu i otázka velkých úspor na hrubé stavbě, na kterou si v případě cihel troufnu. V neposlední řadě je to otázka tepelného komfortu. Je sice krásné, že prostor rychle vytopíte, ale bude vám chybět tepelná akumulace; především v létě, kdy budete mít problém dům uchladit. -
Stavebnictví versus softwarové inženýrství
Máme tendenci neustále něco srovnávat. I softwarové inženýrství srovnáváme. S vojenstvím, strojírenstvím nebo se stavebním inženýrstvím. Martin Fowler v článku New Metodology, který byste si měli rozhodně přečíst (i když je dlouhý), popisuje motivace a vznik agilních metodik a vyvozuje závěr, že pro softwarové inženýrství je takové srovnání zavádějící. Přeložil jsem několik vybraných odstavců a doplnil o svoje poznámky.
-
Jak se staví dům svépomocí
Správný muž by měl zplodit syna, postavit dům a zasadit strom. A to v tomhle pořadí, abyste totiž nebudovali ohromné sídlo, ve kterém nakonec budete bydlet sami, což se nezřídka stává. Zrovna dům stavím a na twitteru občas zmíním nějaké detaily. Objevilo se několik ohlasů, že by vás zajímaly podrobnosti, obzvlášť protože stavím částečně svépomocí. Tady jsou. Především je celá stavba lekce trpělivosti a pokory a v neposlední řadě i kvalifikace na projektového manažera. Důležité je mít na paměti, že i když se nastěhujete a začnete bydlet, tak deset let dostavujete, pak si dáte rok pauzu a začnete opravovat. Jo a až budu stavět třetí dům, tak ten bude nejlepší, jelikož konečně budete vědět, jak na to.
-
Nepotřebujete UX, ale zdravý rozum
Nejsem ani zdaleka tak pokorný, abych se řídil heslem kamarádova otce: „Nemůžeš-li pochválit, tak alespoň mlč.“ Jedna z mých zvídavých otázek, které kladu u přijímacího pohovoru jako uchazeč je, zda mají HCI designéra. Potřebujete přinejmenším někoho, kdo má zdravý rozum a četl třeba knihu The Design of Everyday Things. Na dvou službách od Seznamu bych chtěl ukázat, jaké klacky jsou uživatelům házeny pod nohy. Klidně to berte tak, že si chci jen zchladit žáhu. V lepším případě tak, že chci upozornit na to, jak mohou zlepšit své služby.
subscribe via RSS
