• Zen a umění údržby motocyklu

    Kniha Zen a umění údržby motocyklu není primárně o údržbě motocyklu ani o kapajícím kohoutku. Je to taková intelek­tuální zenová road movie, se zajímavými postoji k životu. Našel jsem tam i jeden přesah do softwa­rového inženýrství.

  • Spring, JSP a IndexOutOfBoundsException

    Po nějaké době praxe řešíte většinu problému rutinně, metodou kouknu a vidím. Občas je to ovšem zásek, se kterým na první pohled netušíte, jak pohnout. Tohle je jeden z takových. Měli jsme JSP formulář, který fungoval rok bez chyby. Rende­roval se v pořádku, ale binding začal házet IndexOutOfBoundsException. Ale přitom na modelu byl field typu java.util.List Už máte řešení? Tak to asi znáte Spring jako své boty.

  • Stát bere živnostníky s rodinou na hůl

    Výdajové paušály jsou, musím za sebe a IT obor přiznat, vysoké. Ovšem ušlý zisk z výběru daní kompen­zovat na rodinách s dětmi mi nepřijde koncepční. Pokud uplatňu­jete náklady paušálem, tak za rok 2013 nebudete moc uplatnit slevu na vyživo­vanou manželku a na děti. Co jsem se bavil s kolegy OSVČ, tak buď tuto infor­maci nezare­gist­ro­vali nebo ji dokonce ignorují. Nevím jak vy, ale za manželku a dvě děti to dělá 24 840 + 2 x 13 404 Kč, to státu nehodlám nechat. Obzvlášť s vidinou, že by peníze skončily třeba na dostavbě Temelína nebo podobně smysluplném projektu.

  • Spring, REST a e-mail jako parametr

    Denně jako vývojáři řešíme jeden problém za druhým. O většině si nejspíš myslíte, že nestojí za samos­tatný článek na blog (což není pravda). Mezi takové, které jsem odsunul do pozadí, by patřil i tento, pokud by se ovšem na to samém nepozas­tavil i kolega. Jde o to, že když používáte Spring spolu s RESTovým url a chcete používat e-mail jako parametr,
    například http://localhost:8080/users/jmeno.prijmeni@firma.domena, tak kód vyžaduje drobnou úpravu.

  • Celostátní politika nás zajímá víc než ta v místě

    Proč nás celostátní politika zajímá víc než ta v místě? Adam Gebrian – archi­tekt, který netouží navrhovat domy – na Radiu Wave ve svém pořadu Bourání, konkrétně ve 114. dílu, toto téma nadhodí archi­tek­tovi Miros­lavu Cikánovi (reali­zoval například revita­li­zaci bastionu Božích muk na Praze 2). Odpověď nalez­nete zhruba ve 24. minutě podcastu. Dovolím si jeho myšlenku parafrázovat:

    To souvisí s občan­skou společ­ností. Když nemáme zájem o nejbližšího souseda, tak hledáme toho nejvzdálenějšího. Ten se stává tak vzdáleným, až se mluví v obecné rovině, která je snadno kriti­zo­va­telná. Je natolik vzdálený, že neuslyší, co říkám. Odstup je dosta­tečný a bezpečný.

  • Verzování a minifikace skriptů

    Už jste někdy opravili chybu tak, že jste odbyli testery nebo dokonce samotné uživa­tele se slovy „refrešni si browser“, „vymaž si cache“… ? To je výmluva na úrovni: můj domácí úkol mi sežral pes. Jistě, můžete přejme­novávat soubory nebo adresáře. Kdo by to ovšem dělal, že? Nehledě na možné zavlečení chyby. Ukáži vám způsob, jak verzovat JavaS­cripty a CSSka pomocí mavenu.

  • Proč mít na projektu junior programátory

    V článku jak ze začáteč­níka vychovat dobrého programátora jste se mnou souhla­sili v tom, že je dobré mít v týmu junior programátory. Chtěl bych tuto myšlenku podpořit citátem z knihy Ohnivá brána (Steven Pressfield). Jedná se o románové zpracování příběhu Bitvy u Thermopyl a v podstatě jde o belet­ris­tické podaní toho, co jsem se snažil napsat v příspěvku co se firmy můžou přiučit od armády.

  • Náboženství pro ateisty

    Nevěřím v Boha! Neříkám to proto, že bych se tím chtěl nějak chlubit, prostě konsta­tuji fakt. Ovšem v sekulárním světě, vztaženo na Českou repub­liku a možná to platí i na velkou část Západ­ního světa, postrádám duchovní rozměr našeho života. Je to třeba vidět na občanské svatbě, kterou máte za sebou dřív, než se vůbec stačíte vzpama­to­vat. Ženich s něvěstou odpovídají na otázku: „…berete si… ?“, zatímco v kostele skládají slib: „…odevzdávám se tobě … a přijímám tě…“ Ještě výraz­něji to vnímám u pohřbu. Nad rakví krátkou chvíli blekotá někdo, kdo vás nejspíš nikdy ani neviděl. Oproti tomu protes­tantský farář (ve smyslu rodin­ného lékaře), který vás provázel celým životem (křtil vás, oddával a nakonec i pocho­val), se mi jeví jako mnohem důstoj­nější konec.

    Tyto mé dlouho­dobé úvahy ve mně rezono­valy při četbě knihy Nábožen­ství pro ateisty, kterou napsal Alain de Botton.

  • Co se firmy můžou přiučit od armády

    Na vojně jsem nebyl, protože se mě už povinná vojenská služba naštěstí netýkala. Ale Českos­lo­venské lidové armádě, respek­tive její přímé násle­dov­nici, bych se vyhýbal, jak by to jen šlo. Na druhou stranu uvažuji o vstupu do Aktiv­ních záloh AČR, ale to je na jiné povídání. Ovšem to nic nemění na tom, že váleč­nictví je staré řemeslo a firmy se mají od armády lecčemus přiučit. Ostatně kniha Umění války od Pin Sun a Sun-c ze 6. století př.n.l. je stále aktuální. Bližší vám však asi bude kniha Corps Business: The 30 Manage­ment Principles of the U.S. Marines (David H. Freedman), ze které vytahuji několik faktů doplněné o vlastní postřehy.

  • Otázky u pohovoru

    Jsou firmy, kde vás u pohovoru budou dusit na asympto­tické složi­tosti (ještě bych to tak chápal u přijímacího pohovoru do Googlu) a to jen proto, aby vás pak mohli posadit k aplikaci prošpi­ko­vané SQL injec­tion. Guido psal o tom, jak dělá pohovor on. Kromě toho, že budete vyžadovat dodržování Listiny základ­ních programátor­ských práv, bych se chtěl víc zaměřit na vaše, kandidátovy, otázky. Chystáte se do rovno­cen­ného vztahu, takže si zaměst­na­va­tele pořádně proklep­něte. Steve Biddulph v Knize o mužství napsal:

    Někteří lidé nemají na výběr. Mají mizernou a špatně placenou práci a s tím, co za ni dosta­nou, sotva vyjdou. Takových lidí však není mnoho a vy k nim pravděpo­dobně nepatříte. Jste vzdělaní a sečtělí, takže si můžete vybírat.

subscribe via RSS