-
Začínáme s PrimeFaces a JSF 2
Frontendové frameworky javovských webových aplikací, to je bolest. Sice se javisti vymezují třeba oproti Ruby on Rails, jak jsou rychlejší, ale pak to zabijí něčím takovým, jako jsou JavaServer Faces (JSF). Nic naplat, když chcete rychle vyvíjet z dostupných komponent, jsou JSF jednou z možností. Shrnuji pár poznatků, které vám pomůžou rychlejší rozjezd projektu s JSF a knihovnou komponent PrimeFaces. Uvítám i konfrontace zkušenějších kolegů. Nejedná se o podrobný návod, spíš rozcestník.
-
Psi, hovna a vztahy
Pokaždé, když rozšlápnu nebo rozjedu psí lejno, má mé alter ego chuť v něm dotyčného majitele čtyřnohého stvoření vyválet. Občas mi to ve městě připomíná slalom mezi slepičinci u babičky na dvoře. Ovšem tento příspěvek nemá být o hovně, ale o psech, respektive o vztazích.
-
Zen a umění údržby motocyklu
Kniha Zen a umění údržby motocyklu není primárně o údržbě motocyklu ani o kapajícím kohoutku. Je to taková intelektuální zenová road movie, se zajímavými postoji k životu. Našel jsem tam i jeden přesah do softwarového inženýrství.
-
Spring, JSP a IndexOutOfBoundsException
Po nějaké době praxe řešíte většinu problému rutinně, metodou kouknu a vidím. Občas je to ovšem zásek, se kterým na první pohled netušíte, jak pohnout. Tohle je jeden z takových. Měli jsme JSP formulář, který fungoval rok bez chyby. Renderoval se v pořádku, ale binding začal házet IndexOutOfBoundsException. Ale přitom na modelu byl field typu java.util.List Už máte řešení? Tak to asi znáte Spring jako své boty.
-
Stát bere živnostníky s rodinou na hůl
Výdajové paušály jsou, musím za sebe a IT obor přiznat, vysoké. Ovšem ušlý zisk z výběru daní kompenzovat na rodinách s dětmi mi nepřijde koncepční. Pokud uplatňujete náklady paušálem, tak za rok 2013 nebudete moc uplatnit slevu na vyživovanou manželku a na děti. Co jsem se bavil s kolegy OSVČ, tak buď tuto informaci nezaregistrovali nebo ji dokonce ignorují. Nevím jak vy, ale za manželku a dvě děti to dělá 24 840 + 2 x 13 404 Kč, to státu nehodlám nechat. Obzvlášť s vidinou, že by peníze skončily třeba na dostavbě Temelína nebo podobně smysluplném projektu.
-
Spring, REST a e-mail jako parametr
Denně jako vývojáři řešíme jeden problém za druhým. O většině si nejspíš myslíte, že nestojí za samostatný článek na blog (což není pravda). Mezi takové, které jsem odsunul do pozadí, by patřil i tento, pokud by se ovšem na to samém nepozastavil i kolega. Jde o to, že když používáte Spring spolu s RESTovým url a chcete používat e-mail jako parametr,
například http://localhost:8080/users/jmeno.prijmeni@firma.domena, tak kód vyžaduje drobnou úpravu. -
Celostátní politika nás zajímá víc než ta v místě
Proč nás celostátní politika zajímá víc než ta v místě? Adam Gebrian – architekt, který netouží navrhovat domy – na Radiu Wave ve svém pořadu Bourání, konkrétně ve 114. dílu, toto téma nadhodí architektovi Miroslavu Cikánovi (realizoval například revitalizaci bastionu Božích muk na Praze 2). Odpověď naleznete zhruba ve 24. minutě podcastu. Dovolím si jeho myšlenku parafrázovat:
To souvisí s občanskou společností. Když nemáme zájem o nejbližšího souseda, tak hledáme toho nejvzdálenějšího. Ten se stává tak vzdáleným, až se mluví v obecné rovině, která je snadno kritizovatelná. Je natolik vzdálený, že neuslyší, co říkám. Odstup je dostatečný a bezpečný.
-
Verzování a minifikace skriptů
Už jste někdy opravili chybu tak, že jste odbyli testery nebo dokonce samotné uživatele se slovy „refrešni si browser“, „vymaž si cache“… ? To je výmluva na úrovni: můj domácí úkol mi sežral pes. Jistě, můžete přejmenovávat soubory nebo adresáře. Kdo by to ovšem dělal, že? Nehledě na možné zavlečení chyby. Ukáži vám způsob, jak verzovat JavaScripty a CSSka pomocí mavenu.
-
Proč mít na projektu junior programátory
V článku jak ze začátečníka vychovat dobrého programátora jste se mnou souhlasili v tom, že je dobré mít v týmu junior programátory. Chtěl bych tuto myšlenku podpořit citátem z knihy Ohnivá brána (Steven Pressfield). Jedná se o románové zpracování příběhu Bitvy u Thermopyl a v podstatě jde o beletristické podaní toho, co jsem se snažil napsat v příspěvku co se firmy můžou přiučit od armády.
-
Náboženství pro ateisty
Nevěřím v Boha! Neříkám to proto, že bych se tím chtěl nějak chlubit, prostě konstatuji fakt. Ovšem v sekulárním světě, vztaženo na Českou republiku a možná to platí i na velkou část Západního světa, postrádám duchovní rozměr našeho života. Je to třeba vidět na občanské svatbě, kterou máte za sebou dřív, než se vůbec stačíte vzpamatovat. Ženich s něvěstou odpovídají na otázku: „…berete si… ?“, zatímco v kostele skládají slib: „…odevzdávám se tobě … a přijímám tě…“ Ještě výrazněji to vnímám u pohřbu. Nad rakví krátkou chvíli blekotá někdo, kdo vás nejspíš nikdy ani neviděl. Oproti tomu protestantský farář (ve smyslu rodinného lékaře), který vás provázel celým životem (křtil vás, oddával a nakonec i pochoval), se mi jeví jako mnohem důstojnější konec.
Tyto mé dlouhodobé úvahy ve mně rezonovaly při četbě knihy Náboženství pro ateisty, kterou napsal Alain de Botton.
subscribe via RSS
