-
Validátor rodných čísel
Téměř jistě jste se dostali k implementaci formuláře, na kterém se zadává rodné číslo. A jako každý vstup je i tento potřeba validovat. V lepším případě jste nekontrolovali pouze dělitelnost jedenácti, ostatně je to snad již dost profláklé a navíc je formát rodného čísla podrobně popsán na Wikipedii.
Z diskuse pod článkem Jak přesvědčit, že je správné psát testy vyplynulo, že nejlepší lobby za testy jsou reálné příklady. Zde je tedy unit test na validátor rodného čísla. Uvítám komentáře a připomínky, zda jsem na nějakou variantu nezapomněl. Případně rovnou forkujte. Zkuste pustit daný test vůči vašemu validátoru.
-
Jak přesvědčit, že je správné psát testy
Smutné je, že na téma – jak přesvědčit o správnosti psaní testů – mám vůbec příležitost něco napsat. V ideálním světě by unit testy byly nedílnou součástí vývoje software. Bohužel jsou stále vnímány jako agilní a ne všechny týmy a ne všechny projekty unit testování aplikují. Dokonce ani na kritických systémech, ty pak vypadají jako věž na obrázku. No řekněte, chtěli byste na ni přidat nějakou kostku? Naštěstí je tu dost entuziastů, kteří ovšem při přesvědčování ostatních mnohdy narážejí na zeď. Podělím se o několik argumentů, které používám já. Na každou skupinu zabere něco jiného. Nejsnazší je to se začátečníky, se starými psy je to (v korporátní mluvě) výzva a občas musíte přesvědčovat i management.
-
Poučte se z cizích chyb
Chybami se člověk učí, ale není nutné opakovat chyby po jiných. Postavte se proto na ramena pionýrů slepých uliček. Následuje několik názorných ukázek, na kterých můžete stavět.
-
Proč začít hrát na ukulele
Jaromír Nohavica zpívá: „Prvni otazka pry co je ukulele…“ Vy byste mu ovšem dokázali poradit, „esi su to ty bulharske hory,“ protože jste nejspíš viděli scénku Felixe Holzmanna. Ukulele není ani kytara, která nevyrostla, jak si myslí kluci na obrázku.
V rámci osobního kaizenu se možná chystáte naučit hrát na nějaký hudební nástroj. Proč by to mělo být zrovna ukulele?
-
Listina základních programátorských práv
Můj oblíbený bloger Jeff Atwood vydal sbírků svých nejlepších článků v knize Effective Programming: More Than Writing Code, do které zahrnul i příspěvek The Programmer’s Bill of Rights.
Podivuje se nad tím, že firmy platí programátory $60-$100k ročně (v našich podmínkách přibližně 600-1000k Kč) a přitom je mrzačí otřesnými pracovními podmínkami a poskytují jim jen jetý hardware. Navrhuje, abychom přijali Listinu základních programátorských práv. Já s uvedenými body plně souhlasím a doplňuji o své postřehy.
-
Jak se pozná kvalitní projektový manažer
Jak se pozná kvalitní projektový manažer? Programátorovi dáte test, v lepším případě ho necháte napsat i nějaký kód. Ale co máte za otázky na projekťáka?
-
Jak ze začátečníka vychovat dobrého programátora
Rád se obklopuji schopnými lidmi, nejlépe schopnějšími než já, abych se od nich mohl něco přiučit. Než pracovat s někým průměrným, tak to raději do týmu začátečníka, kterého ještě nestačili nikde zprznit. Nemluvě o těch špatných, každý jeden takový totiž vytvoří dvě nová pracovní místa ročně.
-
Google – přijímací pohovor
Ozvali se mi na lovci hlav z Google. Docela překvapení, měl jsem totiž za to, že nabírají jen doktory z MIT a podobné šarže. Napsali přes LinkedIn, zda mi můžou představit pozice v Googlu. Řekl jsem si, proč ne, přestože jsem četl strip Odvrácená strana G. Následoval krátký pokec po telefonu. V České republice žádný jejich vývojářský tým není, museli byste vycestovat po EMEA regionu (Paříž, Mnichov, Zurich, Haifa…). Po měsíční pauze další krátký telefonát s někým z HR. Mimo jiné se ptali, zda znám někoho, kdo u nich pracuje. Opět měsíc pauza (je to s nimi očividně na dlouhé lokte) až se konečně dostalo na část s technickými otázkami, které vás asi zajímají nejvíc.
-
Pověstný člověkoměsíc
Jeff Atwood, autor stackoverflow.com, v jednom svém příspěvku na blogu napsal, že vše co nyní umíte, bude za pět let zastaralé. Na příběhu Alenky v říši divů ilustruje, že když se učíte nové technologie, tak sice běžíte jak jen nejrychleji dovedete, ovšem pouze proto abyste zůstali na místě. Pokud se někam chcete posunout, musíte číst i něco, co nezastará, něco o lidském faktoru a designu. Na jeho seznamu doporučené četby hned na druhém místě figuruje kniha esejů The Mythical Man-Month (Frederick P. Brooks). Takřka čtyřicet let staré dílo je stále aktuální. Můžeme si povzdechnout, že i po tak dlouhé době se softwarové inženýrství (a nejen to) nepoučilo. Sám název se trefuje do člověkoměsíce, do nebezpečné a zavádějící jednotky práce.
-
Čumbrk versus lepík
Pro ostnaté plodenství lopuchu neexistuje ve spisovné češtině specifické označení. Já mu říkám čumbrk, manželka lepík. Byla by to úsměvná historka, ovšem grasevina na twitteru upozornil na článek Nářeční pojmenování plodů lopuchu v češtině ze stránek Ústavu pro jazyk český, který zkoumá právě nařeční pojmenování onoho plodenství. Byla by škoda, aby odkaz zapadl ve štěbetání twitteru. Obzvlášť doporučuji prozkoumat přiloženou mapu zobrazující zeměpisné rozložení jednotlivých pojmenování.
subscribe via RSS
