• Jak ze začátečníka vychovat dobrého programátora

    Rád se obklo­puji schop­nými lidmi, nejlépe schop­nějšími než já, abych se od nich mohl něco přiučit. Než pracovat s někým průměr­ným, tak to raději do týmu začáteč­níka, kterého ještě nestačili nikde zprznit. Nemluvě o těch špatných, každý jeden takový totiž vytvoří dvě nová pracovní místa ročně.

  • Google – přijímací pohovor

    Ozvali se mi na lovci hlav z Google. Docela překva­pení, měl jsem totiž za to, že nabírají jen doktory z MIT a podobné šarže. Napsali přes LinkedIn, zda mi můžou předs­tavit pozice v Googlu. Řekl jsem si, proč ne, přestože jsem četl strip Odvrácená strana G. Násle­doval krátký pokec po telefonu. V České repub­lice žádný jejich vývojářský tým není, museli byste vyces­tovat po EMEA regionu (Paříž, Mnichov, Zurich, Haifa…). Po měsíční pauze další krátký telefonát s někým z HR. Mimo jiné se ptali, zda znám někoho, kdo u nich pracuje. Opět měsíc pauza (je to s nimi očividně na dlouhé lokte) až se konečně dostalo na část s technic­kými otázkami, které vás asi zajímají nejvíc.

  • Pověstný člověkoměsíc

    Jeff Atwood, autor stackoverflow.com, v jednom svém příspěvku na blogu napsal, že vše co nyní umíte, bude za pět let zastaralé. Na příběhu Alenky v říši divů ilust­ruje, že když se učíte nové techno­lo­gie, tak sice běžíte jak jen nejrych­leji dovedete, ovšem pouze proto abyste zůstali na místě. Pokud se někam chcete posunout, musíte číst i něco, co nezas­tará, něco o lidském faktoru a designu. Na jeho seznamu doporučené četby hned na druhém místě figuruje kniha esejů The Mythical Man-Month (Frederick P. Brooks). Takřka čtyřicet let staré dílo je stále aktuální. Můžeme si povzdech­nout, že i po tak dlouhé době se softwa­rové inženýr­ství (a nejen to) nepouč­ilo. Sám název se trefuje do člověkoměsíce, do nebez­pečné a zavádějící jednotky práce.

  • Čumbrk versus lepík

    Pro ostnaté ploden­ství lopuchu neexi­s­tuje ve spisovné češtině speci­fické označ­ení. Já mu říkám čumbrk, manželka lepík. Byla by to úsměvná historka, ovšem grasevina na twitteru upozornil na článek Nářeční pojme­nování plodů lopuchu v češtině ze stránek Ústavu pro jazyk český, který zkoumá právě nařeční pojme­nování onoho ploden­ství. Byla by škoda, aby odkaz zapadl ve štěbetání twitteru. Obzvlášť doporučuji prozkoumat přiloženou mapu zobra­zující zeměpisné rozložení jednot­livých pojmenování.

  • Díky versus kvůli

    Snad nejsem takový jazykový puritán. Nebo jsem jen vycepo­vaný od našeho gymna­ziál­ního učitele češtiny, PhDr. Ericha Rennera? Nedávno jsem našel oporu v knize Pište správně česky ― poradna šílených korektorů, kterou sepsali Dalibor a Petr Behúnovi. Ostatně co říkáte násle­dujícímu úryvku z novinového článku?

  • 改善 - Osobní kaizen

    Garr Reynolds, autor knihy Prezen­tace a zen mě inspi­roval v mnohém. Mimo jiné svým článkem na blogu Personal Kaizen: 15 Tips for your conti­nuous improvement. Kaizen (改善) je termín z japonštiny a znamená zlepšení či změnu k lepšímu. V dnešní kvapné době chceme věci hned; instantní, nanejvýš zalít horkou vodou. Ale zlepšování je proces postupný. Krok za krokem, den za dnem, rok za rokem. Mnohdy bolí. Nemluvě o averzi naší společ­nosti k chybám. Japonci mají přísloví: „I opice padají ze stromů.“ My zase říkáme: „Chytří lidé dělají hloupé chyby.“ Ostatně nemusíme chodit až do Japon­ska. Antika nám dala slovo kalokagathia:

    Ideál harmo­nic­kého souladu a vyváže­nosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti

    (definice na wikipedia)

  • Umění překladu

    Co jsem přečetl knihu Umění překladu (Jiří Levý), tak jsem k překladům vnímavější. Básně Roberta Frosta, několi­kanásob­ného držitele Pulitze­rovy ceny, vyšly v novém – současném – překladu. Údajně byl potřeba. Posuďte na malé ukázce sami.

  • Rozlišujte prostředí

    Tentokrát jeden tip z řady triviál­ních, nicméně ďábel je skrytý v detai­lech. Najděte deset rozdílů.

    Tak dobře, rozdíl je pouze jeden. Přesto nestalo se vám někdy, že stále refrešu­jete stránku, už jste restar­to­vali i server, ale změna v kódu ne a ne se proje­vit? Kolik času přijde vniveč, než si uvědomíte (případně než vám kolega řekne), že zíráte na produkční prostření místo na localhost?

  • Nedrátujte konfiguráky do warka

    Programátoři bezpo­chyby trpí syndro­mem: „Kód, který napsal někdo jiný, stojí za starou belu.“ Nejlepší na učení je sice přečíst tuny lepšího kódu, jenže jako konzul­tant se spíše utvrzuji v tom, že jedinou metrikou kvality kódu je WTF za minutu. SQL dotazy v JSP? To nic není, co teprv SQL Injec­tion na druhou – klientský JavaS­cript vykonávající libovolný databázový dotaz na serveru. Věřím, že mezi čtenáři nejsou autoři oněch řádků. Přesto jsou i menší prohřešky, kterých by stálo za to se zbavit: Zadrátování konfigurace!

  • RuleChain - pořadí JUnit interceptorů

    Již dvakrát jsem psal o tom, jak na inter­ceptor JUnit testů. Mojí motivací byly screenshoty Selenium testů, ale jen když selžou. Prvním způsobem je vlastní anotace @AfterFailure, což mimo jiné vyžaduje i vlastní test runner. V pozdější verzi JUnit se objevila třída TestWatchman (již deprecated). Největší nevýhodou bylo, že se volá až po metodě anoto­vané @After. Což nevadí do té doby, než se rozhod­nete v této metodě zavřít prohlížeč (výsledný screenshot je pak pocho­pi­telně k ničemu). V JUnit verze 4.10 byla naštěstí přidána mocná třída RuleChain.

subscribe via RSS